Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3029/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou ve věci návrhu Ing. Miloše Černého, zastoupeného Jitkou Stanoevovou, advokátkou se sídlem v Brně, Chládkova 3, proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2011, č. j. -296, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se na Ústavní soud obrátil s podáním označeným jako ústavní stížnost, v němž obsáhle, avšak ne příliš jasně, popsal okolnosti případu a konstatoval zásah do svých základních práv.

Z předestřených podkladů, jakož i ze spisu

sp. zn.

, Ústavní soud zjistil, že navrhovatel proti napadenému rozhodnutí podal opravný prostředek; jelikož byl v daném řízení poškozeným, nebyl k podání stížnosti oprávněn, o čemž byl vyrozuměn usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. února 2011, sp. zn. . Následně byl navrhovatel obžalován pro zločin křivého obvinění podle odstavců 2 a 3 písmeno c) ; rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 23. července 2012, sp. zn. , byl shledán vinným a odsouzen. Odvolání navrhovatele Krajský soud v Brně zamítl usnesením ze dne 20. listopadu 2012, sp. zn. . K dovolání Nejvyšší soud usnesením zrušil rozsudek Městského soudu v Brně i usnesení Krajského soudu v Brně a soudu prvního stupně přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. V naposledy zmíněném rozhodnutí Nejvyšší soud konstatoval, že postup Městského soudu v Brně ve věci sp. zn. , byl v hrubém rozporu se zákonem, soudní judikaturou i odbornou literaturou, přičemž byl tolerován benevolentním přístupem státní zástupkyně.

V důsledku uvedených skutečností chtěl navrhovatel věc řešit cestou stížnosti pro porušení zákona. Jeho podnět však byl opakovaně odmítnut a sdělení o odložení podnětu bylo navrhovateli doručeno dne 12. července 2016. Zjevně od doručení sdělení Ministerstva spravedlnosti navrhovatel odvodil lhůtu k podání ústavní stížnosti. Jak je přitom z lustra Ústavního soudu patrné, ústavní stížnost směřující proti rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2011 odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 27. července 2011,

sp. zn.

. Z tohoto spisu je pak zřejmé, že navrhovateli bylo napadené usnesení Městského soudu v Brně doručeno v únoru 2011.

Podle ustanovení odstavce 3 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle ustanovení § 266 odstavce 1 trestního řádu může proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Tento mimořádný prostředek přísluší toliko ministru spravedlnosti a není procesním nástrojem, o kterém se zmiňuje .

V projednávaném případě se navrhovatel obrátil s podnětem na ministra spravedlnosti a dožadoval se využití jeho pravomoci podat stížnost pro porušení zákona, což však ministr neakceptoval. Od doručení informace o tomto postupu ministra spravedlnosti nelze odvodit lhůtu k podání ústavní stížnosti. Je proto nutno vycházet z faktu, že napadené usnesení Městského soudu v Brně bylo stěžovateli doručeno počátkem února 2011, tedy více než pět let před podáním návrhu k Ústavnímu soudu.

Podle ustanovení odstavce 1 písmene b) proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh zjevně opožděný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. září 2016

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj