Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2470/16

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Ing. Přemysla Gistra, zastoupeného Mgr. Lindou Kasha, advokátkou se sídlem v Praze 1, Uhelný trh 414/9, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2016, č. j. -24, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. 4. 2016, č. j. -24, určil, že k projednání a rozhodnutí věci jsou podle v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy a po právní moci rozhodnutí věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Proti usnesení vrchního soudu se stěžovatel brání ústavní stížností podanou dne 26. 7. 2016 a navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Stěžovatel namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle d, který spatřuje v tom, že předmětem řízení je náhrada újmy spočívající v plněních poskytovaných žalobkyní stěžovateli jako předsedovi představenstva, přičemž však ohledně věci týkající se obdobných plnění bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 2016, č. j. -28, určeno, že k projednání a rozhodnutí věci jsou podle v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy.

Ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatel je zastoupen advokátem v souladu s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "); rovněž není nepřípustná ve smyslu téhož zákona. Ústavní soud připojil spis Obvodního soudu pro Prahu 5 vedený pod sp. zn. . Vrchní soud v Praze je podle vyjádření doručeného dne 10. 8. 2016 přesvědčen o nedůvodnosti stížnosti.

Ústavní soud dospěl k závěru, že vrchní soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, dospěl-li k závěru, že k projednání a rozhodnutí věci jsou podle obecného ustanovení v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy. Byť jeho usnesení v intencích neobsahuje odůvodnění a bližší rozbor neposkytl vrchní soud ani ve vyjádření k ústavní stížnosti, z připojeného spisu je zřejmé, že jej k závěru o příslušnosti okresních soudů vedlo vymezení předmětu řízení, jímž je posouzení platnosti pracovní smlouvy mezi žalobkyní a stěžovatelem, a nároky stěžovatele na plnění podle této pracovní smlouvy.

Pro přezkum postupu Vrchního soudu v Praze je dále relevantní, že Městský soud v Praze, ke kterému byla žaloba původně podána, o zamýšleném předložení věci nadřízenému vrchnímu soudu k posouzení věcné příslušnosti podle informoval účastníky, a současně je vyzval, aby se k tomuto záměru vyjádřili ve světle názoru předkládajícího soudu, že předmětem sporu je mzda vyplacená na základě pracovní smlouvy.

K výzvě městského soudu se stěžovatel žádným způsobem nevyjádřil. V této souvislosti Ústavní soud nepřehlédl, že si příslušnou výzvu v úložní době nevyzvedl a obálka se následně vrátila soudu a byla vyvěšena na úřední desce, následně vydané (napadené) usnesení mu však již bylo na tutéž adresu řádně doručeno - osobně si jej převzal a převzetí potvrdil podpisem na doručence. Stejně tak na ústavní stížnosti i plné moci k zastupování v řízení uvádí tutéž adresu, na kterou mu byla (neúspěšně) doručována předmětná výzva. V řízení navíc stěžovatel činil úkony jménem žalobkyně z pozice předsedy představenstva, tedy je zjevné, že s okolnostmi věci je dobře seznámen, přičemž i s výzvou městského soudu k vyjádření se k otázce věcné příslušnosti se takto fakticky mohl seznámit - výzva byla doručena i žalobkyni, k jejíž poště má stěžovatel přístup.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. září 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu