Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 71/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti 1. Jiřího Hnidáka a 2. Ing. Věry Hnidákové, zastoupeným JUDr. Ing. Františkem Fílou, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 5 - Zbraslav, K Radotínu 15, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. prosince 2012 č. j. -788, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. prosince 2014 č. j. -889, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2013 č. j. -851 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. září 2015 č. j. - 930, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 7. ledna 2016, doručené Ústavnímu soudu dne 8. ledna 2016 a doplněné podáním ze dne 19. dubna 2016, stěžovatelé podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhovali zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí pro porušení jejich základního práva na soudní ochranu podle d.

2. Z podané ústavní stížnosti a spisu Městského soudu v Praze sp. zn. vyplývá, že původní žalobkyně Investiční a poštovní banka, a. s., se domáhala vůči stěžovatelům zaplacení 60 935 046 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených pohledávek na jistině a příslušenství z úvěrových smluv. Usnesením ze dne 11. května 2001 č. j. -108 městský soud připustil přistoupení Nakladatelství H+H Vyšehradská, s. r. o. jako 3) žalovaného do řízení na straně žalované. Usnesením ze dne 15. listopadu 2004 č. j. -207 městský soud rozhodl o procesním nástupnictví na straně žalobkyně tak, že v řízení se pokračuje se společností Alia Trade, s. r. o., jako s právní nástupkyní žalobkyně.

3. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2010 č. j. -649 byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta [pro nedostatek aktivní legitimace na straně žalobce a ve vztahu ke 3) žalované i pro nedostatek její pasivní legitimace], žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení a žalobkyni Alia Trade, s. r. o. byla uložena povinnost k náhradě nákladů státu ve výši 464 Kč. Tento rozsudek napadla žalobkyně odvoláním. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. prosince 2014 č. j. -889 napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali všichni žalovaní dovolání. Nejvyšší soud usnesením ze dne 21. září 2015 č. j. -930 podané dovolání odmítl jako nepřípustné.

4. Stěžovatelé dále napadli dovoláním usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. prosince 2012 č. j. -788, kterým byli připuštěni další žalobci do řízení, a to b) společnost Creatis, a. s. a c) Anna Trubačová. Nejvyšší soud podaná dovolání zamítl usnesením ze dne 24. června 2014 č. j. -851.

5. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené .

6. Podle ustanovení ústavní stížnost je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

7. Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. a potvrzení o dodání a doručení do datové schránky se podává, že ve věci návrhu na zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. prosince 2012 č. j. -788 bylo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2013 č. j. -851 právnímu zástupci stěžovatelů doručeno dne 10. července 2014. Za situace, kdy ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 7. ledna 2016, stalo se tak evidentně po uplynutí dvouměsíční lhůty určené k podání ústavní stížnosti ( ).

8. Pokud se týká napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. prosince 2014 č. j. -889 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. září 2015 č. j. -930, bylo usnesení dovolacího soudu právnímu zástupci stěžovatelů doručeno v pátek dne 6. listopadu 2015. Pokud stěžovatelé v ústavní stížnosti uvádějí, že jim bylo předmětné rozhodnutí dovolacího soudu doručeno dne 9. listopadu 2015, tak se jedná o doručení třetí žalované, a to Nakladatelství H+H Vyšehradská, s. r. o., která ovšem ústavní stížnost nepodala. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak uplynula ve středu dne 6. ledna 2016 ( ).

9. Z výše uvedeného je zřejmé, že ústavní stížnost proti napadeným usnesením byla podána po lhůtě k tomu určené. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty neumožňuje jakkoliv zhojit.

10. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2016

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj