Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1976/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti JUDr. Alice Šťastné, zastoupené JUDr. Martinem Wurstem, advokátem, sídlem Pertoldova 3339/35, Praha 4, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2016 č. j. -198, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Stěžovatelka podanou ústavní stížností napadla v záhlaví uvedené usnesení Nejvyššího soudu a požadovala jeho zrušení s tvrzením, že jím bylo (opakovaně) porušeno její právo na spravedlivý proces (podle d, dále jen "Listina"), zásada předvídatelnosti soudního rozhodnutí, princip legitimního očekávání, nestrannost soudu, rovnost stran ( y), jakož i právo na svobodnou volbu povolání a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací ( a 3 y), a že se ochrana jejích práv neústavní činností dovolacího soudu nepřiměřeně protahuje ( y).

2. Stěžovatelka v úvodu ústavní stížnosti uvedla, že Nejvyšší soud již podruhé zrušil potvrzující rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o neplatnosti výpovědi dané jí jejím zaměstnavatelem. Údajně se tak stalo přesto, že odvolací soud rozhodl v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu v jeho předchozím zrušovacím rozsudku. Dále informovala, že podala ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2014 sp. zn. , kterou Ústavní soud usnesením ze dne 18. 8. 2014

sp. zn.

odmítl s odůvodněním, že v rámci minimalizace zásahu Ústavního soudu do činnosti obecných soudů je ústavní stížnost předčasná (nepřípustná). S vědomím, že se situace opakuje, stěžovatelka přesto žádá Ústavní soud o zásah, neboť činností Nejvyššího soudu, proti jehož rozhodnutí není přípustný žádný opravný prostředek, jsou opakovaně porušena její uvedená ústavní práva a ochrana jejích práv (a to včetně zvlášť významných pracovních práv, na něž navazují práva sociální a zdravotní). V další části ústavní stížnosti stěžovatelka obsáhle rekapituluje dosavadní průběh řízení, formuluje námitky o protiústavnosti napadeného rozsudku Nejvyššího soudu a opakuje námitky o protiústavnosti předchozího rozsudku Nejvyššího soudu.

3. Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem předepsané předpoklady k jejímu projednání, dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které ji zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Jde tedy o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť jak vyplývá z výroku napadeného rozsudku, Nejvyšší soud zrušil předcházející rozsudek Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení; řízení tak dále pokračuje a stěžovatelka má k dispozici zákonné prostředky, kterými může napadnout případné pro ni nepříznivé rozhodnutí. V podrobnostech lze odkázat na odůvodnění usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, v němž byl stěžovatelce přístup Ústavního soudu k této problematice detailně objasněn.

5. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle ustanovení a odst. l písm. e) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. července 2016

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj