Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1328/16

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) T. R., 2) nezl. T. R., 3) nezl. B. R. a 4) H. R., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2016, sp. zn. -76, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 2. 5. 2016, stěžovatel výslovně brojí proti v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, nicméně petitem ústavní stížnosti se domáhá vyslovení "zákazu Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a Městskému soudu v Praze pokračovat v porušování práva účastníků podle d nebýt odňat zákonnému soudci a příkazu přidělit ve věci soudce v souladu s tímto základním ústavním právem". Činí tak, aniž by však byl pro toto řízení zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci [viz , a o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")]. Přitom již z obsahu ústavní stížnosti je patrno, že je vnitřně rozporná, když na straně jedné stěžovatel brojí proti konkrétnímu rozhodnutí soudu, nicméně petitem se domáhá vyslovení zákazu v pokračování porušování jeho práv, tzn. nikoliv zrušení napadeného rozhodnutí. V daném případě je tak zcela zřejmé, že kvalifikované právní zastoupení není samoúčelné a nejedná se tak o pouze formální podmínku řízení, nýbrž je nezbytné již proto, aby mohl být návrh vůbec věcně projednán, jelikož v této podobě je zcela nesrozumitelný.

2. Z desítek dalších řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal, se přitom podává, že tento postup, jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem, volí, ačkoliv byl o této podmínce řízení a postupu k jejímu splnění opakovaně a velmi obsáhle poučen (viz např. věci ústavních stížností vedené pod

sp. zn.

,

,

a další). Účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem.

3. Obecně proto platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.

4. Ústavní soud však již v celé řadě svých rozhodnutí opakovaně vyjádřil názor, a nezřídka i ve věcech stejného stěžovatele (srovnej např. usnesení ze dne 9. 2. 2016

sp. zn.

, 2016, usnesení ze dne 8. 2. 2016

sp. zn.

, usnesení ze dne 26. 1. 2006

sp. zn.

, ze dne 28. 4. 2009

sp. zn.

, ze dne 18. 5. 2010

sp. zn.

, ze dne 18. 5. 2010

sp. zn.

a ze dne 29. 11. 2011

sp. zn.

a řadu dalších, dostupných na http://nalus.usoud.cz), že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení, resp. o povinnosti předložit rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práv navrhovatele dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řízeních předchozích. Pokud tedy Ústavní soud vychází ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnutá informace byla navrhovateli objektivně způsobilá zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním, jeví se setrvání na požadavku dalšího (opětovného) poučení, pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

5. V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem se tudíž Ústavní soud uchýlil i zde k přiměřenému použití ustanovení a soudcem zpravodajem stěžovatelův návrh bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. května 2016

Vojtěch Šimíček v. r.

soudce zpravodaj