Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 762/16

Ústavní soud rozhodl dne 13. dubna 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu JUDr. Zdeňka Altnera, zastoupeného JUDr. Václavem Veselým, advokátem, AK se sídlem Praha 10 - Strašnice, Gutova 3297/4, doručovací adresa: Jílové u Prahy, Masarykovo náměstí 18, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 12. 2015 č. j. -424, za účasti Nejvyššího soudu České republiky, jako účastníka řízení, a za účasti 1) Městského soudu v Praze, 2) Obvodního soudu pro Prahu 1, 3) České strany sociálně demokratické se sídlem Praha 1, Hybernská 7 a 4) Cíl, akciová společnost v Praze, se sídlem Praha 1, Hybernská 7, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem ze dne 7. 3. 2016, doručeným Ústavnímu soudu téhož dne, se JUDr. Zdeněk Altner (dále jen "původní žalobce" nebo "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále jen "dovolací soud") ve věci procesního nástupnictví v řízení o zaplacení 18 518 228,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty. Rozhodnutí dovolacího soudu bylo vydáno v občanskoprávním sporu vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. .

Napadeným usnesením dovolací soud k dovolání obou žalovaných zrušil usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "odvolací soud") ze dne 6. 1. 2014 č. j. -376 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, s odůvodněním, že odvolací soud při zjišťování obsahu práva Jihoafrické republiky nepostupoval zákonným způsobem. Citovaným usnesením ze dne 6. 1. 2014 odvolací soud rozhodl, že na místo původního žalobce vstupuje do řízení jako jeho procesní nástupce společnost H-Holding AG se sídlem Steinhausen, Švýcarsko.

V ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že dovolací soud usnesením ze dne 10. 12. 2015 č. j. -424 porušil právo na spravedlivý proces, neboť žalovaní nebyli k podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 6. 1. 2014 č. j. -376 aktivně legitimováni.

Další obsah ústavní stížnosti blížeji reprodukovat netřeba, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno návrh odmítnout.

II.

Předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž dospěl k závěru, že v projednávaném případě tomu tak není.

Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští.

V daném případě bylo napadeno procesní rozhodnutí dovolacího soudu, jímž bylo předcházející procesní rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, za situace, kdy doposud nebylo ve stěžovatelově civilní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. meritorně rozhodnuto. Vydáním napadeného procesního usnesení tak řízení v této věci nekončilo, a tudíž k nápravě tvrzeného zásahu do základního práva na spravedlivý proces nebyl zásadně příslušný Ústavní soud.

Stěžovateli byly v době podání ústavní stížnosti nadále k dispozici prostředky a teprve po jejich vyčerpání, pokud by se stěžovatel nadále domníval, že jím tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se mu otevřela cesta k zásahu Ústavního soudu. V dané procesní situaci tak nelze napadené usnesení považovat za konečné rozhodnutí ve věci stěžovatele, který má, resp. bude mít k dispozici další prostředky, jak své právo hájit. Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný, jak to ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Ústavního soudu (viz např. jeho usnesení ze dne 27. 3. 2014

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Ústavní soud takto rozhodl, aniž by stěžovatele vyzýval k odstranění vad návrhu spočívajících v nepředložení plné moci pro advokáta a nezaslání kopie napadeného rozhodnutí.

S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle jako nepřípustný návrh odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. dubna 2016

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj