Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 408/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Ronovského, zastoupeného JUDr. Lucií Hrdou, advokátkou se sídlem Vodičkova 791/41, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 11. 2015 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 4. 2. 2016, podanou včas [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)], a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [ , , , odst. 4 ], napadl stěžovatel v záhlaví uvedené usnesení. Citovaným zrušujícím rozhodnutím shora uvedeného soudu došlo podle názoru stěžovatele k nezákonnému zásahu do ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele tak, jak má na mysli písm. d) y (dále jen „ “).

2. Stěžovatel je přesvědčen, že postupem odvolacího soudu - Vrchního soudu v Praze byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva a svobody. Konkrétně bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, rovnost stran i právo na obhajobu tak, jak vyplývá z a následujících d (dále jen „ “), také Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva") i z y. Stěžovatel postup shora jmenovaného odvolacího soudu shledává rovněž v rozporu s kautelami plynoucími z a 95 y a y, y a rovněž právem na řádný zákonný proces dle y. Stěžovatel rovněž spatřuje v postupu odvolacího soudu porušení práva na legitimní očekávání garantované Dodatkového protokolu k Úmluvě. Stěžovatel argumentoval judikaturou Ústavního soudu a navrhl, aby nálezem bylo rozhodnutí napadené ústavní stížností zrušeno.

3. Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. To znamená, že pouze v případě, kdy návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, se jím může zabývat také věcně.

4. Ve smyslu a Ústavní soud nejdříve posoudil, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Podle jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Tyto podmínky ve věci posuzované ústavní stížnosti ke dni jejího podání ( ) splněny nejsou.

5. Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že usnesením Vrchní soud v Praze rozhodl tak, že z podnětu stížnosti městského státního zástupce podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadené usnesení zrušil a Městskému soudu v Praze uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Odvolací soud dospěl k závěru, že postup nalézacího soudu nebyl správný. Věc stěžovatele byla vrácena soudu prvního stupně jako věcně nesprávná k pokračování v řízení s ohledem k závěru o procesní nepoužitelnosti znaleckého posudku společností PROSCON s.r.o., předloženého obhajobou. Stěžovatel brojí proti tomu, že v trestním řízení byl přibrán znalec Dr. Ing. Vítězslav Hálek, Ph.D., a nesouhlasí s tím, že jeho specializace nejlépe odpovídá potřebám vypracování znaleckého posudku, tj. posouzení reklamy. Zrušením rozhodnutí odvolacím soudem a vrácení věci soudu prvního stupně však nevzniká nutnost zpracování revizního znaleckého posudku ve vztahu k oběma dosud předloženým znaleckým posudkům, aby byl naplněn požadavek na náležité odborné posouzení věci za pomoci znalce. V řízení před soudem prvního stupně by měly být v patřičné procesní formě provedeny rozhodující důkazy, náležitě zhodnoceny a poté vyvozena z nich správná skutková zjištění a znovu rozhodnuto.

6. V daném případě stěžovatel podal ústavní stížnost za situace, kdy řízení ve věci ještě nebylo pravomocně skončeno. Napadeným usnesením bylo zrušeno předchozí rozhodnutí a vráceno nalézacímu soudu k dalšímu řízení. V řízení před nalézacím soudem je přitom nesporné, že stěžovatel je jeho účastníkem a že tedy bude i disponovat se všemi svými procesními právy.

7. Ústavní soud tedy (veden principem minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů) konstatuje, že ústavní stížnost nesplňuje nezbytnou formální (procesní) náležitost - tj. vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva – k tomu, aby se jí mohl zabývat meritorně [srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 3. 2006 (U 4/40 SbNU 781), usnesení

sp. zn.

z 13. prosince 2007 (dostupné na http://nalus.usoud.cz)].

8. Za této procesní situace je zřejmé, že projednání ústavní stížnosti brání nedostatek zákonných podmínek [ ], a proto o takto podané ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [ ], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 6. dubna 2016

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj