Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2285/15

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelky Solar CD s. r. o., IČO 29188628, se sídlem Tyršova 1811/6, Praha 2, zastoupené JUDr. Tomášem Sequensem, advokátem, se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. května 2015 č. j. -186 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. června 2014 č. j. -316, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí správních soudů, neboť má za to, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, rovnost účastníků řízení a soudní ochranu ve smyslu a 2, a a 2d (dále jen ""), dále Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i y základních práv Evropské Unie (dále jen "") a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen "Mezinárodní pakt"). Dále namítá porušení vlastnického práva a práva na podnikání dle a y, a y EU a Dodatkového protokolu k Úmluvě, a práva na ochranu dobré pověsti a jména dle y, a 10 Úmluvy a Mezinárodního paktu.

2. Aby mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je nejprve povinen zkoumat, zda jsou naplněny všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené . V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl. Obsah ústavní stížnosti, jakož i rozhodnutí jí napadených, tak nebylo třeba blíže reprodukovat, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno ústavní stížnost odmítnout.

3. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (y), povinnost respektovat a chránit základní práva je však úkolem všech orgánů veřejné moci, zvláště pak soudů. Z tohoto důvodu je řízení o ústavní stížnosti toliko subsidiárním prostředkem ochrany základních práv. Teprve za situace, kdy ostatní zákonné prostředky selžou (nejsou účinné, jsou bezvýsledně vyčerpány), event. nejsou k dispozici, je možné se obrátit na Ústavní soud.

4. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ""), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje. V dané věci byla rozhodnutím Energetického regulačního úřadu (dále jen "žalovaný") ze dne 31. 12. 2010 stěžovatelce udělena licence na výrobu elektřiny na dobu 25 let v provozovně umístěné v katastrálním území Český Dub. Toto rozhodnutí napadl žalobou dle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ""), nejvyšší státní zástupce. Krajský soud v Brně napadeným rozsudkem ze dne 13. 6. 2014 č. j. -316 rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že žalovaný se má opětovně zabývat podanou žádostí stěžovatelky o udělení licence. Shledal totiž žalobu důvodnou jednak pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí v otázce vymezení provozoven a v otázce akceptace určení odborného zástupce, a jednak proto, že v důsledku vyvrácení skutkových zjištění a zpochybnění některých formálních listinných důkazů rozsudky soudů v trestním řízení nemělo napadené rozhodnutí oporu ve správním spise. Kasační stížnost stěžovatelky Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem zamítl.

5. Stěžovatelka podala ústavní stížnost za situace, kdy v důsledku kasačního rozsudku krajského soudu byla věc vrácena žalovanému zpět, do fáze správního řízení o udělení licence. Za této situace, kdy řízení o žádosti stěžovatelky o udělení licence nebylo dosud skončeno, nejsou dány podmínky pro to, aby Ústavní soud mohl ve věci rozhodovat. Otázka, zda stěžovatelce bude licence udělena či nikoli, má být předmětem dalšího řízení. Nyní nelze výsledky tohoto správního řízení, jehož účelem bude odstranění zjištěných nezákonností a vad řízení, předjímat. Princip subsidiarity ústavní stížnosti neumožňuje, aby Ústavní soud v tomto okamžiku do běžícího správního řízení jakkoli zasahoval. Tento prostředek ochrany základních práv lze využít zásadně až za situace, kdy již stěžovatelka nebude mít k dispozici procesní prostředek, jímž by se mohla domoci ochrany svého práva. Taková situace ve věci stěžovatelky dosud nenastala, neboť s otevřením správního řízení se stěžovatelce v případě pro ni nepříznivého výsledku (nevyhovění žádosti o udělení licence) otevírají příslušné prostředky obrany ve správním řízení a správním soudnictví.

6. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelky odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako nepřípustnou [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. února 2016

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu