Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3488/15

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka a soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové o ústavní stížnosti stěžovatelky Emilie Karzelové, zastoupenou JUDr. Janou Graňákovou, advokátkou, se sídlem Štefánikova 10, Český Těšín, proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. - 117 ze dne 27. 8. 2015, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Předchozí průběh řízení a vymezení věci

Ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví tohoto usnesení uvedené rozhodnutí a navrhla jeho zrušení pro rozpor se svým ústavním právem na spravedlivý proces dle d (dále jen " ").

Okresní soud ve Frýdku-Místku ve svém rozsudku ze dne 27. 8. 2015 uložil stěžovatelce jako žalované zaplatit žalobci částku 8 921 Kč s příslušenstvím a částku 2 178 Kč na nákladech spojených s vymáháním pohledávky. Žalobce, vnuk stěžovatelky, se touto žalobou domáhal doplacení nákladů na topení vynaložených v roce 2013 v domě, který se stěžovatelkou sdílí. Tento žalobcův nárok měl vzniknout na základě stěžovatelkou rozporované konkludentní dohody, dle které měly být tyto náklady hrazeny z poloviny žalobcem a z poloviny stěžovatelkou. Žalobce přitom doložil, že stěžovatelka uhradila pouze 18 % z celkové sumy, přičemž rozdíl mezi polovinou celkových nákladů a uhrazenou sumou, byl předmětem úspěšné žaloby.

Okresní soud žalobě vyhověl, neboť existenci konkludentní dohody o polovičním rozdělení nákladů na otop shledal jako prokázanou, a to z důvodu dlouhodobého dodržování bez jakéhokoliv pozměnění.

Vzhledem k tomu, že proti rozhodnutí nebylo možno podat opravný prostředek, napadla jej stěžovatelka ústavní stížností.

II. Argumentace stran

Stěžovatelka existenci konkludentní dohody popírá, přičemž uznává pouze povinnost k úhradě 35 % nákladů na otop, která vychází z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené v roce 1996. Rozporuje jednak dlouhodobé hrazení polovičního podílu, dále také tvrzení, že podlahová plocha v užívání stěžovatelky odpovídá podlahové ploše v užívání jejího vnuka.

Stěžovatelka dále uvádí, že její vnuk se chová v rozporu s dobrými mravy. Dle jejího tvrzení ji vnuk odmítá topit, zastavuje vodu, v prostorách obývaných stěžovatelkou úmyslně větrá a v době stěžovatelčiny hospitalizace vyměnil zámek, čímž ji zamezil vstupu do domu. Polovinu nákladů tak stěžovatelka hradila toliko z obavy o své zdraví.

Porušení práva na spravedlivý proces je stěžovatelkou spatřováno zejména v rozhodnutí soudu ve prospěch žalobce i přes údajné neprokázání uzavření rozporované konkludentní dohody žalobcem.

III. Hodnocení Ústavního soudu

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y ČR) a jeho úkolem není plnit funkci další odvolací instance. Ústavní soud může do rozhodovací činnosti obecných soudů zasáhnout pouze v případě, že napadené rozhodnutí vybočuje z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv a svobod. V tomto konkrétním případě se přitom jedná o tzv. bagatelní řízení, neboť peněžní plnění, které bylo rozhodnutím obecného soudu přiznáno, nepřesahuje částku 10 000 Kč, což požadavek zdrženlivosti Ústavního soudu k přezkumu rozhodnutí vzešlého z tohoto řízení dokonce zesiluje. Jak se Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti již mnohokrát vyjádřil (srov. rozhodnutí ve věcech

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

aj., vše dostupné na http://nalus.usoud.cz), nedostatečně opodstatněná intervence Ústavního soudu v tzv. bagatelním řízení by odporovala smyslu a účelu ústavního soudnictví.

Ústavní stížnost je jen pokračující polemikou se závěry obecného soudu, přičemž stěžovatelčiny argumenty jsou prakticky totožné s těmi, kterými brojila proti žalobě v řízení před obecným soudem. Ústavní soud nesouhlasí s tvrzením stěžovatelky, že při rozhodnutí došlo k "flagrantnímu výkonu nespravedlnosti, jenž dosahuje ústavní roviny". Ústavnímu soudu nepřísluší provádět revizi dokazování ve věcech podústavního práva, s jehož výsledky stěžovatelka nesouhlasí. Důvodnost kasačního zásahu Ústavního soudu by nastala jen tehdy, pokud by provedené dokazování či rozhodnutí ve věci bylo projevem svévole obecného soudu, či v extrémním rozporu s ústavně zaručeným právem stěžovatelky na spravedlivý proces dle y. K tomuto však v nyní posuzovaném případě nedošlo, neboť okresní soud se zabýval všemi námitkami stěžovatelky a své rozhodnutí řádně a srozumitelně odůvodnil.

Ústavní soud v jednání obecného soudu neshledal nesoulad s ústavně zaručeným právem stěžovatelky na spravedlivý proces, a proto ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. února 2016

David Uhlíř, v. r.

předseda senátu