Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1869/15

Nález

Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a soudců Tomáše Lichovníka a Kateřiny Šimáčkové - ze dne 29. ledna 2016

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti PhDr. Hany Pavlů, zastoupené Mgr. Petrem Štrossem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Místecká 329/258, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. května 2015 č. j. -327, ve znění opravného usnesení ze dne 5. června 2015 č. j. -336, o nepřipuštění stěžovatelkou navržené změny žaloby, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 2 jako účastníka řízení a Ministerstva spravedlnosti České republiky jako vedlejšího účastníka řízení.

I. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. 5. 2015 č. j. -327, ve znění opravného usnesení ze dne 5. 6. 2015 č. j. -336, bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces zakotvené v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Toto usnesení se proto zrušuje.

Odůvodnění

I.

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, neboť má za to, že jím bylo porušeno její ústavně garantované právo na spravedlivý proces ve smyslu d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Žalobou podanou dne 19. 6. 2007 k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 se stěžovatelka domáhá vůči České republice - Ministerstvu spravedlnosti náhrady nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč jako zadostiučinění za nesprávný úřední postup v občanském soudním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě. Podáním ze dne 9. 1. 2015, označeným jako "Návrh na postup v řízení, zpětvzetí žádosti o opatrovníka, návrh na změnu žaloby dle ", stěžovatelka navrhla, aby Obvodní soud pro Prahu 2 připustil z důvodů uvedených ve zmíněném podání rozšíření žaloby o částku 30 000 Kč.

3. Obvodní soud pro Prahu 2 poté vydal dne 28. 5. 2015 usnesení č. j. -327, které obsahuje výrok o tom, že se rozšíření žaloby, učiněné návrhem ze dne 12. 1. 2015, spočívající v rozšíření žaloby o zaplacení částky o dalších 30 000 Kč s příslušenstvím, nepřipouští. Pod výrokovou částí usnesení soud dále uvedl, že "dle nemusí toto usnesení obsahovat odůvodnění" a následuje poučení o nepřípustnosti odvolání proti tomuto usnesení. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 6. 2015 č. j. -336 bylo pouze opraveno jméno soudkyně v záhlaví výše zmíněného usnesení č. j. -327.

II.

4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že podání ústavní stížnosti je v tomto případě jediným prostředkem obrany, neboť odvolání proti napadenému usnesení není ve smyslu přípustné. Protiústavnost postupu Obvodního soudu pro Prahu 2 je pak shledávána ve skutečnosti, že soud napadené usnesení řádně neodůvodnil, a to přesto, že nebyly splněny zákonné podmínky pro absenci odůvodnění. V daném směru lze poukázat na rozhodnutí Ústavního soudu, v rámci kterých byla tato otázka opakovaně řešena, přičemž lze zmínit především nález ze dne 9. 10. 2008

sp. zn.

(N 169/51 SbNU 79), dále nález ze dne 26. 4. 2012

sp. zn.

(N 93/65 SbNU 247) či nález ze dne 21. 8. 2014

sp. zn.

(N 159/74 SbNU 369). Uvedená rozhodnutí Ústavního soudu jsou podle stěžovatelky plně použitelná i pro nyní posuzovaný případ, protože se shodně jako v tomto případě jednalo o protiústavní usnesení soudů prvního stupně o zamítnutí návrhu na změnu žaloby bez řádného odůvodnění.

5. Jelikož napadené usnesení neobsahuje ani uvedení základních důvodů, které vedly Obvodní soud pro Prahu 2 k jeho přijetí, nelze výrok v napadeném usnesení považovat za přezkoumatelný a uvedený postup soudu je možné ve smyslu uvedené judikatury označit za libovůli v soudním rozhodování, přičemž zásada právního státu libovůli v rozhodování orgánů veřejné moci zakazuje.

III.

6. Z vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 2 a z přiloženého spisového materiálu sp. zn. Ústavní soud zjistil, že tento soud se pokusil své pochybení napravit vydáním dalšího opravného usnesení, tentokrát ze dne 22. 7. 2015, jímž v ústavní stížnosti napadeném usnesení doplnil stručné odůvodnění. Považoval svůj předchozí postup "za zjevnou nesprávnost" a podle takto provedl opravu.

7. Proti tomuto rozhodnutí se však stěžovatelka odvolala a Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 10. 2015 č. j. -363 rozhodl, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. 5. 2015 č. j. -327 se neopravuje tak, jak tento soud učinil shora uvedeným opravným usnesením. Podle odvolacího soudu se totiž nejedná o zjevnou chybu v psaní či počtech nebo jinou zjevnou nesprávnost. Chybějící odůvodnění bylo důsledkem chybného závěru soudu prvního stupně, a jeho nedostatek tedy nelze napravit za užití pomocí opravného usnesení.

8. Řízení v dané věci bylo poté Obvodním soudem pro Prahu 2 přerušeno usnesením ze dne 6. 11. 2015 č. j. -371, a to do rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti.

9. Ministerstvo spravedlnosti se k ústavní stížnosti nijak nevyjádřilo.

IV.

10. Po posouzení obsahu ústavní stížnosti a připojených listin dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh je důvodný.

11. Jak již Ústavní soud mnohokrát konstatoval, není součástí obecné soudní soustavy, a nepřísluší mu proto právo vykonávat dohled nad rozhodovací činností obecných soudů, tím spíše v případech takových rozhodnutí, proti nimž v prvním stupni zákon nepřipouští opravný prostředek. Předpokladem respektování uvedené zásady je ovšem dodržení podmínky, že obecné soudy ve své činnosti postupují ve shodě s ústavními principy vyplývajícími z hlavy páté d. Tato podmínka však v projednávaném případě splněna nebyla.

12. O změně návrhu na zahájení řízení rozhodují obecné soudy podle Podle odstavce druhého tohoto ustanovení soud změnu návrhu nepřipustí, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud, po právní moci usnesení, v řízení o původním návrhu.

13. Z ustanovení vyplývá, že k podstatným náležitostem písemného vyhotovení usnesení patří jeho odůvodnění. Výjimka z tohoto pravidla je upravena v odstavci druhém tohoto ustanovení a zahrnuje pouze usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení vydané podle Usnesení o nepřipuštění změny žaloby tedy ke stanoveným výjimkám nepatří. Pokud jde o obsah samotného odůvodnění, není u nemeritorních usnesení předepsán. Postačuje proto, aby soud v odůvodnění uvedl jen základní důvody, které vedly k přijetí usnesení a které jsou způsobilé jeho výrok srozumitelně a přezkoumatelným způsobem vysvětlit.

14. Rozhodl-li Obvodní soud pro Prahu 2 o zamítnutí návrhu na změnu žaloby, aniž svoje usnesení jakkoliv odůvodnil, za situace, kdy zákonné podmínky pro absenci odůvodnění splněny nebyly, pak jeho postup nelze kvalifikovat jinak než jako porušení ústavně zaručeného práva stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu y v souladu s výše citovanou judikaturou. Principu práva na spravedlivý proces odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit. Pokud tak neučiní, založí tím nepřezkoumatelnost jimi vydaných rozhodnutí, a zpravidla tak i jejich protiústavnost.

15. Soud prvního stupně tím, že své rozhodnutí o zamítnutí návrhu na změnu žaloby neodůvodnil v souladu s požadavky , porušil ústavně garantované právo stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

16. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti podle , o Ústavním soudu, a ve výroku označené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 zrušil.