Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2702/2023

25 Cdo 2702/2023-387

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: P. R.,proti žalované: Allianz pojišťovna, a. s., IČO 47115971, se sídlem Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha 8, o 101 177 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2015, č. j. -23, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2018, č. j. -91, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2019, č. j. -142, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 8. 2015, č. j. -15, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 2. 2017, č. j. -36, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8. 3. 2019, č. j. -79, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2020, č. j. -208, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 2020, č. j. -217, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 2. 2020, č. j. -208, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě pro zmatečnost směřující proti více rozhodnutím soudů různých stupňů.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 5. 2020, č. j. -217, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že Městský soud v Praze není soudem věcně příslušným k projednání a rozhodnutí žalob pro zmatečnost uplatněných žalobcem podle a f) , neboť soudem, který rozhodoval v prvním stupni byl Obvodní soud pro Prahu 8, a je proto podle příslušný o žalobě pro zmatečnost rozhodnout. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 15. 6. 2020.

Proti oběma těmto rozhodnutím podal žalobce dne 10. 9. 2020 dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem nebo doložil své právnické vzdělání. Požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta Mgr. Tomáše Marka jeho zástupcem. Namítl, že obě rozhodnutí vydal podjatý senát v nesprávném složení a právní posouzení soudů považuje za svévolnou, protiústavní a záměrně protiprávní aplikaci procesních i hmotněprávních předpisů. Namítá také porušení jeho základních a ústavně garantovaných práv na přístup k soudu. Navrhl tato rozhodnutí zrušit a současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil jejich právní moc a vykonatelnost.

Nejvyšší soud posoudil dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „ “.

Dovolání je podle mimořádným opravným prostředkem jen proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání. výslovně neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proto je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“). Jelikož je usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2020, č. j. -208, proti němuž dovolání výslovně směřuje, rozhodnutím soudu prvního stupně (a nikoli rozhodnutím odvolacího soudu), dovolací soud řízení o dovolání proti tomuto rozhodnutí zastavil ( , ).

Podle není dovolání přípustné proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce napadl dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým tento soud usnesení soudu prvního stupně (o nepřiznání osvobození od soudních poplatků) zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vzhledem k jednoznačné dikci citovaného ustanovení je dovolání žalobce objektivně nepřípustné, proto je Nejvyšší soud podle odmítl. Vzhledem k nepřípustnosti dovolání není nedostatek podmínky povinného zastoupení dovolatele v dané věci důvodem pro postup soudu k odstranění tohoto nedostatku ani pro zastavení dovolacího řízení ( ). Bylo-li dovolání shledáno nepřípustným, nezabýval se dovolací soud ani jeho zjevnou opožděností.

Jestliže bylo dovolání shledáno nepřípustným podle , vznikne ve smyslu , o soudních poplatcích, poplatková povinnost až vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně ( zákona o soudních poplatcích), a to bez ohledu na to, zda je dovolatel osvobozen od soudních poplatků ( zákona o soudních poplatcích). Již proto nebylo třeba se v daném případě zabývat žádostí žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.

O odkladu právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podle nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy Nejvyšší soud bez zbytečných odkladů po předložení věci dovolání odmítl, nerozhodoval již samostatně o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., nebo ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. ).

Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ( , ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 10. 2023

JUDr. Hana Tichá

předsedkyně senátu