Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1987/2023

20 Cdo 1987/2023

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné TRANSFIN INTERNATIONAL spol. s r. o.,se sídlem v Praze 5 - Hlubočepech, Na Žvahově 199/7, identifikační číslo osoby 47539666, proti povinnému Z. B., zastoupenému JUDr. Vladimírem Kyselákem, advokátem se sídlem v Příbrami, Pražská 140, za účasti vydražitele R. F., pro 100 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 067 EX 538/02, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. prosince 2022, č. j. -1505, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1/ Nejvyšší soud České republiky (dále též „dovolací soud“) dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze (dále „odvolací soud“) ze dne 27. 12. 2022, č. j. -1505, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5 (dále „soudní exekutor“), ze dne 21. 6. 2022, č. j. 067 EX 538/02-1454, o udělení příklepu v dražbě nemovitých věcí, odmítá podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II, bod 2 přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále „ “, neboť dovolatel v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání ( ) nevylíčil důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení - a 3 ), a rovněž řádně neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ve spojení s ). K projednání dovolání přitom nepostačuje ani pouhý odkaz na či citace textu uvedené procesní normy, aniž by z dovolání bylo zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v je podle názoru dovolatele splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.). Za tohoto stavu dovolání povinného trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání ( ) nelze odstranit (srov. větu první ) a pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

2/ Povinný předpoklad přípustnosti dovolání vymezil tvrzením, že dovolání „je přípustné ve smyslu , a to jednak z důvodu, kdy odvolací soud se při řešení ohledně dohody o narovnání odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 14. prosince 2007), přičemž procesním postupem v této souzené věci došlo k další řadě porušení hmotněprávních, ale i procesních ustanovení, přičemž nesprávnost v některých momentech je patrna ze samotného odůvodnění napadeného rozhodnutí“. Z uvedené citace a z celého textu dovolání je zřejmé, že povinný nedokázal zformulovat jakoukoli právní otázku, na níž napadené usnesení odvolacího soudu závisí, nelze-li za takovou otázku považovat vágní vyjádření ve znění „řešení ohledně dohody o narovnání“, byť k němu dovolatel přiřadil tvrzení o rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2007, sp. zn. , avšak bez bližšího vysvětlení, jaký konkrétní právní závěr dovolacího soudu nebyl odvolacím soudem respektován. V dovolatelem ohlášeném usnesení se přitom Nejvyšší soud zabýval toliko procesními náležitostmi dovolání (které odmítl) a v tomto rámci k problematice narovnání pouze konstatoval, že námitka co do nesprávné aplikace a násl. , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, „není opodstatněná a pro její řešení nemůže být založena přípustnost dovolání“.

3/ Argumentace povinného, že postup soudního exekutora byl nezákonný, neboť před udělením příklepu nerozhodl o návrhu na zastavení exekuce a na odklad provedení exekuce a v řízení pokračoval, že dovolatel nesouhlasí s názorem exekutora, který uvedené návrhy považoval za zřejmě bezdůvodné uplatňování práva, a že odůvodnění napadeného usnesení odvolacího soudu „neodpovídá stavu věci“, směřuje zjevně k označení vad předchozího řízení, k nimž může Nejvyšší soud přihlédnout jen u přípustného dovolání (srov. větu druhou ). Přípustnost dovolání nelze rovněž založit na polemice dovolatele v otázce odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu věci a jím hodnoceného dokazování (z mnoha rozhodnutí srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2014, sp. zn. ).

4/ Pro úplnost Nejvyšší soud odkazuje na závěry napadeného usnesení v části, v nichž odvolací soud s oporou v judikatuře dovolacího soudu (se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2014, sp. zn. ) vysvětlil, z jakého důvodu soudní exekutor nepřistoupil k odročení dražebního jednání přes existenci návrhu na zastavení exekuce a odklad provedení exekuce (viz body 51 až 53 odůvodnění usnesení odvolacího soudu).

5/ O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. 9. 2023

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu