Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2398/2023

-252

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Hany Poláškové Wincorové ve věci žalobce J. B., proti žalované Stavby inženýring projekce s.r.o. se sídlem ve Valašském Meziříčí, Za Drahou 1424, PSČ 757 01, IČO 26826984, o zaplacení částky 1 008 611 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 2. 2016, č. j. -193, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 13 697,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 24. 2. 2016, č. j. -193 zastavil řízení o odvolání žalované směřující do výroku rozsudku soudu prvního stupně pod bodem I (výrok pod bodem I), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod body II a III (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem III).

Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu jeho výroků pod body II a III podala žalovaná dovolání. Jeho přípustnost dovolatelka spatřuje v řešení otázek, zda faktura žalobce vystavená několik týdnů před předáním a převzetím díla mohla či nemohla být konečným vyúčtováním za situace, kdy dle posuzované smlouvy o dílo bylo hmotněprávní podmínkou konečného vyúčtování jeho provedení až po předání a převzetí díla, a zda účastníci posuzované smlouvy o dílo předmětným ujednáním ve smlouvě o dílo: „Konečné vyúčtování bude provedeno po předání a převzetí díla předávacím protokolem, konečnou fakturou. Přílohou předávacího protokolu budou tvořit předepsané zkoušky, revize a atesty použitých materiálů.“ neměli či měli sjednánu jako hmotněprávní podmínku práva na zaplacení ceny díla existenci přílohy předávacího protokolu obsahující předepsané atesty, revize a zkoušky použitých materiálů.

Podle žalované je dovolání přípustné, neboť dovolací soud má tyto otázky posoudit jinak, než učinil soud odvolací.

Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání nesplňuje podmínky uvedené v a Soud prvního stupně i odvolací soud dostatečně zjistily skutečný stav věci a přijaly správné právní závěry. Žalobce navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( zákona č. 99/ 1963 Sb., , dále jen „“) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v oprávněnou osobou zastoupenou advokátem, posuzoval, zda dovolání netrpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle prvé věty dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Podle dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ; k tomu srov. též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ).

Má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu , jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. a sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Uvedenému požadavku dovolatelka nevyhověla; za způsobilé vymezení přípustnosti dovolání proto, že dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak, nelze považovat návrh dovolatelky, aby dovolací soud rozhodl jinak než soud odvolací.

Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedenou vadu pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se podle neodůvodňuje.

Dovolatelka v dovolání rovněž navrhla odklad vykonatelnosti dovoláním napadaného rozsudku odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický.S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu nezabýval.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto rozhodnutí, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 14. 9. 2023

JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu