Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1902/2023

26 Cdo 1902/2023-102

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobce města Znojma,se sídlem ve Znojmě, Obroková 1/12, IČO 00293881, zastoupeného Mgr. Robertem Valou, advokátem se sídlem ve Znojmě, Fischerova 770/12, proti žalované J. P.,zastoupené JUDr. Markétou Krejčovou, advokátkou se sídlem ve Znojmě, Horníčkova 568/8,o vyklizení bytu,vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2023, č. j. -83, takto:

Odůvodnění:

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Brně (odvolací soud) ze dne 1. 3. 2023, č. j. -83, jímž potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Znojmě (soud prvního stupně) ze dne 31. 8. 2022, č. j. -44, kterým jí uložil vyklidit tam specifikovaný byt a předat jej žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku a zaplatit náklady řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Nejvyšší soud dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), neboť trpí vadami, jež nebyly včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle , o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolatelka sice uvádí, že splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle spatřuje v tom, že právní otázka (řešená odvolacím soudem – zda výkon vlastnického práva žalobce je v rozporu s dobrými mravy) má být posouzena jinak, aniž by bylo z obsahu dovolání zřejmé, která judikatura dovolacího soudu by měla být (podle jejího mínění) překonána postupem podle (srovnej dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Ve skutečnosti jen polemizuje s právními závěry odvolacího soudu (že na straně žalobce nešlo o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, resp. zneužití práva) a namítá vadu řízení (že nebyl proveden jí navržený důkaz), aniž by vymezila přípustnost dovolání ve smyslu

Jen pro úplnost lze uvést, že k vadám, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může dovolací soud přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné ( -238a ); samy o sobě však takovéto vady přípustnost dovolání podle nezakládají (viz věta druhá ). A rovněž lze jen na okraj (obiter dictum) dodat, že úvaha odvolacího soudu, že na straně žalobce, jenž se domáhá vyklizení, nejde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, resp. o zneužití práva, není zjevně nepřiměřená; přitom jen v případě její zjevné nepřiměřenosti by ji bylo možné v dovolacím řízení zpochybnit (viz např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod č. 7/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. 9. 2023

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu