Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3877/2022

27 Cdo 3877/2022-203

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně M. V., zastoupené JUDr. Simonou Raškovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Krkonošská 1512/11, PSČ 120 00, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu POKROK, zastoupenému JUDr. Alenou Šťastnou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 978/23, PSČ 110 00, o určení členství v bytovém družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 8. 2022, č. j. -155, takto:

I. Dovolání

se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 12. 2021, č. j. -124, zamítl žalobu na určení, že H. H., (dále též jen „H. H.“ či „právní předchůdkyně žalobkyně“), byla ke dni úmrtí, tj. ke dni 30. 10. 2020, řádnou členkou Stavebního bytového družstva POKROK, (dále též jen „družstvo“) [výrok I.], a že právo nájmu družstevního bytu H. H. na základě dohody o užívání družstevního bytu ze dne 10. 11. 1987 uzavřené mezi H. H. a družstvem ke dni úmrtí H. H., tj. ke dni 30. 10. 2020, nezaniklo (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Dovoláním napadený závěr odvolacího soudu, podle něhož „jestliže se shromáždění delegátů z důvodu včasného nepodání námitek vylučované členky nedostalo k rozhodování o opravném prostředku vylučované družstevnice (o námitkách) proti jejímu vyloučení z družstva, zůstává i pro soudy uzavřena možnost přezkumu důvodnosti a správnosti vyloučení právní předchůdkyně žalobkyně z družstva“, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[5] Z té se podává, že soulad rozhodnutí představenstva o vyloučení člena z družstva s právními předpisy a se stanovami může být přezkoumán pouze členskou schůzí na základě odůvodněných námitek podaných vylučovaným členem ve lhůtě určené ustanovením , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“],resp. – nevyhoví-li členská schůze podaným námitkám – soudem v řízení o návrhu vylučovaného člena podle z. o. k. Ve sporu o určení členství v bytovém družstvu lze prejudiciálně řešit, zda proces, v jehož rámci bylo podle příslušných právních předpisů rozhodováno o vyloučení člena z bytového družstva, byl již završen (například tím, že rozhodnutí představenstva o vyloučení člena z bytového družstva bylo členu řádně doručeno a ten proti němu nepodal opravný prostředek), nikoli však to, zda uvedené vyloučení bylo věcně správné (opodstatněné). Tím by totiž byl obcházen postup předjímaný právními předpisy pro věcný přezkum vlastního rozhodnutí o vyloučení člena z družstva, v mezích proti němu podaných opravných prostředků a docházelo by i k narušování principu právní jistoty účastníků v právních vztazích takovým rozhodnutím dotčených.

K tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. , ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. , a ze dne 29. 8. 2022, sp. zn. ).

[6] Na přijatých závěrech přitom Nejvyšší soud nemá důvod cokoli měnit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

[7] Lze pouze dodat, že odpověď na otázku, zda příslušný orgán družstva o vyloučení rozhodl ve lhůtě stanovené v § 617 odst. 2 z. o. k., je součástí závěru o věcné správnosti (opodstatněnosti) vyloučení.

[8] Lhůta stanovená v § 618 odst. 1 z. o. k. pro podání námitek je podle mínění Nejvyššího soudu (oproti názoru dovolatelky) dostatečná, a to i s přihlédnutím k tomu, že se člen družstva může (v případě zamítnutí námitek členskou schůzí) domáhat soudního přezkumu platnosti rozhodnutí o vyloučení v (další) tříměsíční lhůtě počítané ode dne doručení rozhodnutí členské schůze (§ 620 odst. 1 z. o. k.).

[9] K tvrzení dovolatelky, podle kterého „nelze … předpokládat, že členská schůze vyhoví námitkám člena družstva, jsou-li důvodné“, neboť „ve stanovách se jako vypořádací podíl k výplatě členu družstva, jehož členství zaniklo, uvádí splněný členský vklad, jenž je v řádu několika desítek tisíc korun českých, což je proti tržní hodnotě družstevního podílu, s nímž je spojeno právo na převod bytu do osobního vlastnictví, mnohamilionový rozdíl“, a tedy „objektivní postup v zájmu člena družstva lze stěží předpokládat“, lze odkázat na závěr Nejvyššího soudu přijatý v usnesení ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. , podle něhož vypořádací podíl člena bytového družstva musí být určen vždy s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu družstevního podílu bývalého člena družstva (určenou ke dni zániku členství) tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.

[10] Přípustnost dovolání nemůže založit ani námitka dovolatelky, podle níž „fikce doručení … nenaplňuje podmínku doručování do vlastních rukou dle ust. § 621 z. o. k.“, neboť i tuto otázku odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Z té se podává, že rozhodnutí o vyloučení z družstva je vylučovanému členu doručeno v souladu s § 621 z. o. k. (projev vůle družstva mu v souladu s § 570 odst. 1 o. z. dojde) tehdy, kdy se dostane do sféry jeho dispozice, tj. tehdy, kdy je mu předáno, popř. – nebyl-li při doručování zastižen a bylo-li mu provozovatelem poštovních služeb oznámeno, že zásilka (obsahující rozhodnutí o vyloučení) je pro něj u tohoto provozovatele uložena – dnem, kdy si vylučovaný člen družstva může zásilku u provozovatele poštovních služeb poprvé vyzvednout; „možnost vyzvednout“ si zásilku je přitom třeba posuzovat objektivně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. , na jehož závěry je v citovaném rozsudku odkazováno).

[11] Dovolatelka v dovolání napadá rovněž závěr odvolacího soudu o rozložení důkazního břemene k prokázání doručení rozhodnutí o vyloučení její právní předchůdkyně z družstva, když tvrdí, že „není to … výlučně žalobkyně, kdo má povinnost prokazovat řádnost doručení, resp. nedoručení zásilky, ale především žalovaný, pokud tvrdí, že rozhodnutí o vyloučení z družstva bylo doručeno původní žalobkyni řádně“. Ve vztahu k této námitce však nevymezuje předpoklady přípustnosti dovolání. V důsledku této vady ( ), již dovolatelka neodstranila v dovolací lhůtě ( věta první ), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva touto námitkou otevíraných; proto se jí nezabýval (srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[12] Pouze pro úplnost Nejvyšší soudu dodává, že odvolací soud své rozhodnutí nezaložil na závěru o neunesení důkazního břemene dovolatelkou, nýbrž na tom, že družstvo prokázalo řádné doručení rozhodnutí o vyloučení.

[13] Konečně dovolání není přípustné ani pro řešení otázky, zda poštovní doručenka je veřejnou u, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu na řešení této otázky nespočívá; dovolatelka pomíjí, že podle je jedním z předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. ). Závěr o povaze doručenky jako veřejné y totiž učinil pouze soud prvního stupně, odvolací soud z tohoto závěru ve svém rozhodnutí nevycházel.

[14] Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem, resp. jeho výsledek, pak nemůže být se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v úspěšně napadeno přípustným dovolacím důvodem (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. ).

[15] Dovolatelka v podání ze dne 7. 10. 2022 navrhuje odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Nejvyšší soud se proto tímto návrhem nezabýval.

[16] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 8. 2023

JUDr. Marek Doležal předseda senátu