Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2310/2023

33 Cdo 2310/2023-356

USNESENÍ

V. B.

R. B.

, zastoupenému JUDr. Petrem Bokotejem, advokátem se sídlem v Praze 3, Táboritská 23, o zaplacení 1 466 800 Kč oproti vydání čtyř kusů houslí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2023, č. j. -330, ve znění opravného usnesení ze dne 8. 2. 2023, č. j. -335, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 17.520,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jany Svatoňové, advokátky.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) v pořadí třetím rozsudkem ze dne 1. 9. 2022, č. j. -312,

uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 1 466 800 Kč a nahradit mu náklady řízení ve výši 264 812 Kč k rukám jeho právní zástupkyně vše do tří dnů od právní moci rozsudku,

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 8. 2. 2023, č. j. -330, ve znění opravného usnesení ze dne 8. 2. 2023, č. j. -335, změnil rozsudek soudu prvního stupně pouze tak, že žalovaný je povinen přiznanou částku žalobci zaplatit oproti vydání čtyř kusů houslí, a to XY, rok výroby XY, XY, rok výroby XY, XY, rok výroby XY; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že účastníci si smlouvami uzavřenými 7. 4. 2016, 19. 5. 2016 a 8. 6. 2016 dohodli směnu specifikovaných 104 kusů porcelánových figurek, jejichž hodnota byla stanovena znaleckým posudkem na 1 466 800 Kč, za 4 kusy houslí definovaných jako housle XY, rok výroby XY, XY, rok výroby XY, XY, rok výroby XY, XY, rok výroby XY; vzájemné odevzdání a převzetí těchto movitých věcí si písemně stvrdili. V listinách o převzetí ze 7. 4. 2016 a 19. 5. 2016 je výslovně uvedeno, že pravost houslí potvrdil V. V., což se v průběhu řízení ukázalo smyšleným; V. V. (který v průběhu řízení zemřel) formou úředně ověřené y prohlásil, že žalovaný ani nikdo z jeho rodiny mu nepředložil k posouzení či ocenění žádný pravý italský smyčcový hudební nástroj.Žalobce od směnných smluv dne 19. 3. 2019, resp. 21. 3. 2019, odstoupil pro podstatnou vadu plnění (pro nepravdivost deklarace pravosti výrobce, provenience i data vyrobení houslí) a vyzval žalovaného k navrácení porcelánových figurek, které mu podle směnných smluv předal.Odvolací soud posoudil odstoupení jako platné, neboť žalovaný smlouvy porušil podstatným způsobem, a jelikož uvěřil tvrzení žalovaného, že porcelánové figurky již nedrží, přivolil ke změně žaloby (navrácení porcelánových sošek mělo být vázáno na vydání čtyř kusů houslí, které byly předmětem směnné smlouvy) a žalobu shledal po právu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud posoudil podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přípustné.

Žalobce navrhl, aby dovolací soud dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítl.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké konkrétní otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud buď odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popřípadě která taková právní otázka, již dříve dovolacím soudem vyřešená, má jím být nyní posouzena jinak; k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace ustanovení či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. , ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. , a ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. ). Z právní úpravy přípustnosti dovolání podle vyplývá, že v každé věci může být pro řešení téže právní otázky splněno vždy pouze jedno zákonem předvídané kritérium přípustnosti dovolání, neboť splnění jednoho kritéria vylučuje, aby současně bylo naplněno kritérium jiné.

Další ze základních podmínek, jíž dovolatel ve smyslu identifikuje důvod přípustnosti dovolání, je formulace konkrétní otázky hmotného nebo procesního, která má být podrobena dovolacímu přezkumu. Tuto otázku je povinen vymezit výhradně dovolatel a dovolací soud je takovým vymezením vázán; vždy musí jít o právní otázku, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno. Domáhá-li se dovolatel revize řešení několika otázek (ať již hmotného nebo procesního práva), musí ve vztahu ke každé z nich uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti, neboť není úkolem dovolacího soudu při pochybnosti dovolatele přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu z moci úřední. Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. , popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. ).

Dovolání shora zmíněné postuláty nesplňuje. Přípustnost dovolání žalovaný zdůvodnil pouze citací ustanovení , aniž uvedl, které ze čtyř v něm uvedených kritérií přípustnosti - a ve vztahu k jaké právní otázce - má za splněné. V čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se nepodává ani z obsahu tohoto podání, jehož podstatu tvoří vedle rekapitulace rozhodnutí soudů obou stupňů, pouze kritika správnosti a úplnosti skutkových zjištění soudů a průběhu dokazování; žalovaný odvolacímu soudu vytýká, že „nevzal v potaz všechny argumenty, které vznesl na svoji obranu“ a že „nenechal vypracovat znalecký posudek, měl-li pochybnost o pravosti nástrojů, které byly směněny“, čímž „byla porušena rovnost stran u soudu“. Tyto výhrady ani nepředstavují uplatnění způsobilého dovolacího důvodu. Dovolací soud jen pro úplnost připomíná, že je vázán skutkovým stavem, z něhož při právním posouzení věci vycházel odvolací soud; jeho správnost, popřípadě úplnost, jakož i samotné hodnocení důkazů, nelze v dovolacím řízení regulérně zpochybnit dovolacím důvodem uvedeným v

Absence údaje o tom, v čem podle dovolatele spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. řádného vymezení přípustnosti v intencích ), zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.

Nejvyšší soud dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 30. 8. 2023

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu