Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1613/2023

-353

USNESENÍ

ENERGY GEM s. r. o.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 12 709,09 PLN s příslušenstvím a 16 117 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2022, č. j. -321, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 12 709,09 PLN s příslušenstvím jako náhrady škody, která měla žalobkyni vzniknout v rámci trestního řízení vedeného Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě pod sp. zn. 1 KZN 4188/2016, když ve fázi prověřování byly podle § 79a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v listopadu 2016 zajištěny peněžní prostředky žalobkyně na jejím bankovním účtu v žalované výši. Nesprávný úřední postup ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), měl spočívat v tom, že Krajské státní zastupitelství v Ostravě následně bez zákonného podkladu udělilo pokyn peněžnímuu k převedení zajištěných peněžních prostředků žalobkyně na účty polské prokuratury, která opakovaně vyjádřila negativní stanovisko k vrácení těchto prostředků do České republiky; zaslání těchto prostředků na účty polských justičních orgánů by přitom bylo možné až po případném rozhodnutí o jejich propadnutí či zabrání. K podané ústavní stížnosti Ústavní soud v nálezu ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. , konstatoval, že zásahem Krajského státního zastupitelství v Ostravě spočívajícím v udělení pokynu peněžnímuu k převedení zajištěných peněžních prostředků z účtu žalobkyně a vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 14. 3. 2018, č. j. -24, byla porušena základní práva žalobkyně zaručená v a d. Ústavní soud zrušil uvedené vyrozumění Vrchního státního zastupitelství a Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě přikázal, aby se pokusilo obnovit stav před porušením základních práv žalobkyně žádostí o vrácení peněžních prostředků z Polské republiky. Žalobkyně se rovněž domáhala částky 16 117 Kč s příslušenstvím, které měly představovat náhradu nákladů vynaložených na nápravu nesprávného úředního postupu.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 20. 5. 2022, č. j. -261, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 709,09 PLN spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně ode dne 5. 6. 2021 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky 16 117 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 12 709,09 PLN od 12. 1. 2018 do 4. 6. 2021 (výrok II) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 012 Kč (výrok II).

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. 11. 2022, č. j. -321, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 12 709,09 PLN s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od 5. 6. 2021 do zaplacení (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud rovněž rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 2 700 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasně podaným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „“, odmítl.

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu výroku II, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, není podle objektivně přípustné.

Otázka, zda protiprávní poukázání finančních prostředků českým orgánem činným v trestním řízení prostřednictvím bankovní instituce do cizí země a mimo kontrolu českých orgánů představuje zmenšení majetku na straně žalobkyně a zda takové zmenšení majetku představuje škodu na straně žalobkyně, nemůže založit přípustnost dovolání podle , neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud přihlédl k tomu, že tvrzená majetková újma žalobkyni dosud nevznikla, neboť nenastalo žádné zmenšení jejího majetku, byť s danými prostředky žalobkyně nemůže volně disponovat. Peněžní prostředky žalobkyně se nadále nachází na účtech polské prokuratury, přičemž trestní řízení před polskými orgány není skončeno a jeho výsledek nelze předjímat. Nelze tedy vyloučit ani možnost, že tyto prostředky budou, ať již v průběhu trestního řízení nebo po jeho skončení s ohledem na jeho výsledek, vráceny žalobkyni (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2003, sp. zn. , uveřejněný pod č. 6/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. , a ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. , uveřejněný pod č. 48/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. ).

K vadám řízení, včetně nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu či námitkám proti zjištěnému skutkovému stavu, nemohl Nejvyšší soud přihlédnout, neboť k namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží podle jen tehdy, je-li dovolání přípustné.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. 8. 2023

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu