Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 898/2023

26 Cdo 898/2023-74

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobkyně České přístavy, a.s., se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1627/16a, IČO 45274592, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti žalovaným 1) O. H.,narozenému dne XY, bytem XY, 2) P. H.,bytem XY, 3) R. Ch.,narozenému dne XY, bytem XY, 4) R. J.,narozenému dne XY, bytem XY, 5) L. K.,narozenému dne XY, bytem XY,všem zastoupeným Mgr. Norbertem Hemelíkem, advokátem se sídlem v Říčanech, Lipanská 331/7, o vyklizení pozemku a zaplacení 139 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2022, č. j. -45, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 28. 3. 2022, č. j. -28, přerušil řízení podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) do právní moci rozhodnutí v řízení vedeném týmž soudem pod sp. zn. , neboť je v něm „řešena zásadní předběžná otázka oprávněnosti nároku žalobkyně i proti žalovaným v tomto řízení“; právní moc usnesení je vyznačena dne 14. 4. 2022.

Usnesením ze dne 20. 9. 2022, č. j. -32, Obvodní soud pro Prahu 5 zamítl návrh žalobkyně ze dne 16. 9. 2022 na pokračování v řízení.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 11. 2022, č. j. -45, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud dospěl k závěru, že podanému návrhu na pokračování v řízení může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se okolnosti týkající se přerušení řízení oproti stavu, kdy soud o přerušení řízení rozhodoval. Skutečnost, že samo posouzení předpokladů pro přerušení řízení nebylo správné, nemůže být důvodem pro to, aby soud vyhověl žádosti o pokračování v řízení. Žalobkyně ve skutečnosti polemizuje s právním názorem vysloveným v již pravomocném usnesení o přerušení řízení; k tomu však institut „návrhu na pokračování v řízení“ neslouží.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání a namítala, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku (o níž měla za to, že ji dovolací soud doposud neřešil), zda lze vyhovět návrhu na pokračování v přerušeném řízení za situace, kdy o přerušení řízení nebylo rozhodnuto důvodně. Nedostatek důvodů pro přerušení řízení podle je v takovém případě možné posoudit i následně k návrhu na pokračování v přerušeném řízení. Namítala, že závěr odvolacího soudu o vázanosti usnesením vydaným podle není správný.

Dovolání žalobkyně není přípustné podle ustanovení , neboť odvolací soud dovolatelkou předestřenou otázku (tj. pokračování v řízení přerušeném podle ) posoudil v souladu s ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu a není důvod, aby tato rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud již dříve dovodil (srov. rozsudek ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. ), že smyslem přerušení řízení podle je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku jiného řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Při úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl soud postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření, a s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží.

V soudní praxi není rovněž pochyb o tom, že usnesení, kterým se rozhoduje o návrhu na přerušení řízení podle není usnesením, jímž se upravuje vedení řízení (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopisu Soudní judikatura 3/2023, pod číslem SJ 43/2003).

V projednávané věci byl důvod pro přerušení řízení posouzen Obvodním soudem pro Prahu 5 v usnesení ze dne 28. 3. 2022, č. j. -28, a řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. . Usnesením o přerušení řízení podle je soud vázán (srov. ). S přihlédnutím k tomu, že označené řízení se nachází již ve stádiu rozhodování o odvolání proti rozsudku ve věci samé a z obsahu spisu neplynou žádné další okolnosti nasvědčující změně poměrů rozhodných pro posouzení této otázky, není v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení vyčkat rozhodnutí o odvolání a skončení věci, a tedy odpadnutí důvodu (překážky), pro který bylo toto řízení přerušeno (srov. ).

Úvaha odvolacího soudu, v jejímž rámci posuzoval podmínky pro pokračování v přerušeném řízení tak není zjevně nepřiměřená okolnostem projednávané věci, poměřováno zejména hlediskem hospodárnosti řízení (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. , či ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. 8. 2023

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu