Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1193/2023

23 Cdo 1193/2023-107

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobců a) Trip & Airport transfers s. r. o., se sídlem v Sokolově, Jelínkova 1878, identifikační číslo osoby 05069998, a b) M. H., nar. dne XY, bytem v XY, oba zastoupeni Mgr. Petrem Němcem, advokátem se sídlem Praze, Slezská 1297/3, proti žalované Mercedes-Benz Financial Services Česká republika s. r. o., se sídlem v Praze, Daimlerova 2296/2, identifikační číslo osoby 63997240, zastoupené JUDr. Monikou Linhartovou, advokátkou se sídlem v Praze, Široká 25/6, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2022, č. j. -60, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :(dle )

Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 6. 2022, č. j. -35, zamítl návrh žalobců na přerušení řízení (výrok I.), zamítl žalobu o zrušení rozhodčího nálezu, vydaného rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky JUDr. Břetislavem Komanem dne 25. 8. 2021 pod sp. zn. (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (výrok III.).

K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 13. 12. 2022, č. j. -60, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III. (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali společně žalobci (dále též „dovolatelé“) dovolání s tím, že je považují za přípustné dle ustanovení , (dále jen „ “), neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, které mají být dovolacím soudem posouzeny jinak, než jak byly dosud řešeny, případně nebyly v praxi dovolacího soudu dosud řešeny. V konkrétnosti dovolatelé předkládají dovolacímu soudu tyto otázky:

a) „Je porušením zásady rovnosti účastníků rozhodčího řízení, vyjádřené v ustanovení [ , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „ “)], procesní postup rozhodčího soudu v případě, že účastníku je sice dána možnost vyjádřit se k rozhodčí žalobě, účastnit se ústního jednání a k navrženým důkazům navrhnout důkazy vlastní, které však rozhodčí soud zamítne provést z důvodu nadbytečnosti, neúčelnosti a časového odstupu (pokud meritum rozdílů znaleckých posudků spočívá v použití jiného výchozího ceníku pro stanovení výchozí tržní ceny vozu, když jeden znalec používá ceník určený VIP velkoodběratelům a druhý znalec běžný ceník určený veřejnosti), ačkoliv tyto důkazní návrhy mohou mít zásadní vliv na rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé?“b) „Navrhne-li účastník v rámci rozhodčího řízení důkaz revizním znaleckým posudkem a svědeckým výslechem znalců, s ohledem na vzniklé pochybnosti o správnosti jiného znaleckého posudku (pokud meritum rozdílů znaleckých posudků spočívá v použití jiného výchozího ceníku pro stanovení výchozí tržní ceny vozu, když jeden znalec používá ceník určený VIP velkoodběratelům a druhý znalec běžný ceník určený veřejnosti), aby tak byly dostatečně odstraněny rozpory mezi dvěma důkazy stejné důkazní síly, a rozhodčí soud při svém rozhodování zamítne tyto důkazní návrhy provést z důvodu nadbytečnosti, neúčelnosti a časového odstupu, jedná se tak o procesní vadu rozhodčího soudu vedoucí k porušení zásady rovnosti účastníků rozhodčího řízení ve smyslu ustanovení ZRŘ?“c) „Trpí rozhodčí nález rozhodčího soudu deficitem odůvodnění vykazujícím takové procesní vady, které svým významem v rozhodčím řízení znemožňují účastníku věc před rozhodcem projednat, pokud je sice účastníku dána možnost vyjádřit se k rozhodčí žalobě, účastnit se ústního jednání a k navrženým důkazům navrhnout vlastní důkazy, které však rozhodčí soud zamítne provést z důvodu nadbytečnosti, neúčelnosti a časového odstupu, ačkoliv tyto důkazní návrhy mohou mít zásadní vliv na rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé, pokud meritum rozdílů znaleckých posudků spočívá v použití jiného výchozího ceníku pro stanovení výchozí tržní ceny vozu, když jeden znalec používá ceník určený VIP velkoodběratelům a druhý znalec běžný ceník určený veřejnosti?“d) „Je-li odpověď na otázku C kladná, mohou procesní vady v postupu rozhodčího soudu vést ke zrušení rozhodčího nálezu soudem dle ustanovení z důvodu, že účastník byl v rozhodčím řízení zkrácen na svém právu věc před rozhodcem projednat?“e) „Je rozhodčí nález rozhodčího soudu přesvědčivě a srozumitelně odůvodněn v případě, že účastník rozhodčího řízení k navrženým důkazům navrhne výslech znalců, aby tak byly dostatečně odstraněny rozpory mezi dvěma důkazy stejné důkazní síly, přičemž rozhodčí soud zamítne důkazní návrh provést z důvodu nadbytečnosti, neúčelnosti a časového odstupu (pokud meritum rozdílů znaleckých posudků spočívá v použití jiného výchozího ceníku pro stanovení výchozí tržní ceny vozu, když jeden znalec používá ceník určený VIP velkoodběratelům a druhý znalec běžný ceník určený veřejnosti), ačkoliv daný důkazní návrh může mít zásadní vliv na rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé?“f) „Je v rozporu s ustanovením procesní postup rozhodčího soudu, jestliže rozhodčí soud v řízení nepřipustí z důvodu neúčelnosti a časového odstupu důkaz revizním znaleckým posudkem, který navrhuje účastník z důvodu odstranění rozporů mezi dvěma důkazy stejné důkazní síly, jakož i k odstranění pochybností o správnosti jiného znaleckého posudku, pokud meritum rozdílů znaleckých posudků spočívá v použití jiného výchozího ceníku pro stanovení výchozí tržní ceny vozu, když jeden znalec používá ceník určený VIP velkoodběratelům a druhý znalec běžný ceník určený veřejnosti?“

Dovolatelé uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ) a navrhují, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu a soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se dle obsahu spisu k podanému dovolání vyjádřila v tom smyslu, že dovolaní považuje za nepřípustné, a proto navrhuje, aby je dovolací soud odmítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobami k tomu oprávněnými a řádně zastoupenými podle , se zabýval přípustností dovolání.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

Dovolání není přípustné.

Dovolatelé soudům nižších stupňů vytýkají, že nesprávně právně posoudily otázku důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu dle ustanovení , neboť v rozhodčím řízení nebyla straně poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat.

Dovolatelé dovolacími námitkami [shora označenými pod písm. a), b), e) a f)] tvrdí porušení zásady rovnosti účastníků rozhodčího řízení ve smyslu tím, že v rozhodčím řízení nebyly provedeny dovolateli navrhované důkazy.

Nejvyšší soud se otázkou odnětí možnosti projednat věc před rozhodci opakovaně zabýval (srov. např. rozsudky ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. , ze dne 11. 6. 2008, sp. zn. , ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. , ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. , ze dne 28. 5. 2013, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. , a řada dalších). Důvod ke zrušení rozhodčího nálezu soudem, upravený v ustanovení , míří především na ochranu dodržování základních procesních práv a povinností účastníků rozhodčího řízení s ohledem na zásadu rovnosti účastníků řízení vyjádřenou v ustanovení . Účastníkům musí být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv. Všechny námitky vedoucí ke zrušení rozhodčího nálezu podle musí být nutně procesního charakteru, musí se tedy týkat postupu rozhodčího soudu při projednávání sporu, nikoli správnosti skutkových nebo právních závěrů učiněných rozhodčím soudem. Při posuzování otázky, zda v daném případě byla straně v rozhodčím řízení poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, musí soud zkoumat, zda v konkrétním rozhodčím řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu byla straně rozhodčího řízení poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění jejích procesních práv a rovněž zda se procesním postupem rozhodčího soudu jedna ze stran nedostala do nerovného postavení vůči druhé straně.

V rozsudku ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. , se Nejvyšší soud zabýval vztahem a , přičemž dospěl k závěru, že vztah obou právních norem je upraven ustanovením , podle kterého nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení . Z použití termínu „přiměřeně“ vyplývá, že rozhodčí řízení nepodléhá přímo a jeho jednotlivá ustanovení nelze použít v rozhodčím řízení mechanicky. Výraz „přiměřeně“ vyžaduje především zohlednění obecných zásad, na nichž stojí rozhodčí řízení, to znamená použití norem pod obecným rámcem zásad rozhodčího řízení.

v ustanovení mimo jiné požaduje stručné a jasné uvedení toho, k jakému zjištění o jednotlivých skutečnostech soud dospěl, na základě jakých důkazů, jak tyto důkazy hodnotil, proč neprovedl i další důkazy. Soud je povinen uvést, proč neprovedl další důkazy. Soud není povinen provést každý důkaz navržený účastníky, ale je jeho povinností se s důkazními návrhy vypořádat. Za přiměřeného použití ustanovení lze dovodit, že i rozhodčí soud má povinnost ve svém rozhodnutí uvést, proč neprovedl i další stranami navržené důkazy (obdobně srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. ).

Nejvyšší soud již mnohokrát vysvětlil, že odnětí možnosti účastníku jednat před soudem (rozhodcem) nenastane tím, že soud neprovede důkazy navržené účastníkem řízení, pokud soud (rozhodce) odůvodní, proč takový důkaz neprovedl. V takovém případě v rozhodčím řízení nebude dán podle důvod ke zrušení rozhodčího nálezu z důvodu neposkytnutí možnosti věc před rozhodci projednat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. , či ze dne 11. 9. 2007, sp. zn. ).

Tak je tomu i v poměrech věci zde vedené, kdy soudy nižších stupňů po provedeném dokazování dospěly k závěru, že není zřejmá žádná skutečnost, ze které by bylo možné na zkrácení práv žalobců v průběhu rozhodčího řízení usuzovat. Odvolací soud k provedenému dokazovaní zjistil, že byly provedeny všechny navržené důkazy s výjimkou kopií inzertních serverů o aktuální nabídkové ceně osobních vozidel Mercedes – Benz, výslechů obou ve věci činných znalců dle , vypracování revizního posudku dle Z obsahu zápisu z jednání ze dne 30. 6. 2021 a pak i ze strany 5 odůvodnění rozhodčího nálezu je zřejmé i odůvodnění zamítnutí důkazních návrhů.

Ve věci zde vedené odvolací soud správně vycházel při právním posouzení mimo jiné ze závěrů přijatých v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. , v němž dovolací soud konstatoval, že vyplývá-li ze skutkových zjištění soudů obou stupňů, že žalobkyni byla dána možnost vyjádřit se k rozhodčí žalobě, k navrženým důkazům navrhnout své důkazy, že rozhodčí soud ve svém nálezu zdůvodnil a vypořádal se s tím, proč některé navržené důkazy neprovedl, je závěr odvolacího soudu, že žalobkyně nebyla v rozhodčím řízení zkrácena na svém právu věc před rozhodci projednat, v souladu se závěry vyjádřenými v judikatuře Nejvyššího soudu.

Nelze proto dovodit, že by odvolací soud námitky dovolatelů posoudil v rozporu se závěry dovolateli uváděné judikatury, jestliže v nyní posuzované věci rozhodčí soud zdůvodnil, proč nebyly důkazní návrhy přijaty a dostatečně zdůvodnil jejich zamítnutí.

K námitkám dovolatelů, kterými zpochybňují toliko hodnocení důkazů rozhodčím soudem, pak dovolací soud připomíná, že takový přezkum obecným soudům v řízení, jímž se žalobce domáhá zrušení rozhodčího nálezu, nepřísluší. Nesprávnost hodnocení provedených důkazů totiž nepředstavuje důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle ustanovení (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. ).

Přípustnost dovolání nezakládají ani další námitky dovolatelů, jež směřují k tvrzenému nedostatečnému odůvodnění rozhodčího nálezu [shora označené písm. c) a d)]. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu se podává, že tuto otázku posoudil odvolací soud v souladu se závěry ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. , či ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. ).

Nejvyšší soud poukazuje rovněž na rozhodovací praxi Ústavního soudu, kdy Ústavní soud např. v usnesení ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. , připomněl, že „byť rozhodčí řízení nemůže znamenat vzdání se právní ochrany (srov. např. nález sp. zn. ze dne 16. 7. 2013), neznamená to, že by procesní garance musely být na stejné úrovni jako v občanském soudním řízení před obecnými soudy, neboť tím by došlo k setření výhod rozhodčího řízení. Přezkum rozhodčího nálezu soudem dle § 31 zákona o rozhodčím řízení se tak omezuje na ověření stěžejních procesních otázek, zejména pravomoci rozhodce a dodržení významných procesních práv stran, naopak zcela je z něj vyloučena věcná správnost po stránce hmotněprávní (srov. např. nález sp. zn. ze dne 8. 3. 2011) […] vady odůvodnění samy o sobě důvodem ke zrušení rozhodčího nálezu nejsou, stejně jako (zásadně) neposkytnutí poučení dle , jestliže obě strany měly možnost se k věci dostatečně vyjádřit, vzájemně byly seznámeny se svými stanovisky a mohly na ně adekvátně reagovat (srov. usnesení sp. zn. ze dne 21. 2. 2017)“.

Z výše uvedeného vyplývá, že nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s neodůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 7. 2023

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu