Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3068/2022

25 Cdo 3068/2022-375

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobkyně: M. H., narozená dne XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Tomášem Vránou, advokátem se sídlem Dolní Náměstí 201/1, Olomouc, proti žalovaným: 1) P. B., narozená dne XY, bytem XY, zastoupená Mgr. et Mgr. Markem Polákem, advokátem se sídlem Valová 2357/8, Zábřeh, a 2) AAAAA (pseudonym), narozený dne XY, bytem XY, zastoupený zákonnou zástupkyní P. B., bytem tamtéž, zastoupený opatrovníkem M. Č., advokátem se sídlem XY, o 138.359 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 10. 3. 2022, č. j. -333, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 10. 3. 2022, č. j. -333, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. 6. 2021, č. j. -292, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 9. 2021, č. j. -300, ve výroku, jímž byla oběma žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 45.032 Kč s příslušenstvím, a ve výroku o zamítnutí žaloby co do 50.431,36 Kč s příslušenstvím, dále jej změnil ve výroku o nákladech řízení a sám rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze zjištění, že původní žalovaný J. B., právní předchůdce žalovaných, pokácel bez dovolení na pozemku žalobkyně přibližně padesát vzrostlých stromů. Tímto zaviněným protiprávním jednáním zasáhl do absolutního práva žalobkyně podle § 2910 o. z. a způsobil jí škodu, jejíž výši soud stanovil podle znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta.

Rozsudek odvolacího soudu ve výroku ve věci samé napadla žalobkyně dovoláním. Má za to, že odvolací soud nesprávným způsobem posoudil otázku neunesení důkazního břemene, jestliže při řešení otázky, zda její pozemek plnil funkci zahrady okrasné či produkční, vycházel výlučně z posudku vyhotoveného znaleckým ústavem Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta. Žalobkyně přitom sama uváděla skutečnosti a důkazy, kterými plnila svou povinnost tvrzení i povinnost důkazní, avšak soudy paušálně vycházely z uvedeného posudku. Podle má přitom soud povinnost hodnotit důkazy podle své úvahy, a to každý z nich jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a má přitom pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Navrhla proto, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud podle věty první dovolání žalobkyně odmítl, neboť neobsahuje zákonem požadované údaje, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a pro tento nedostatek nelze v dovolacím řízení pokračovat. Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem jsou naplněny předpoklady přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. ); ani taková citace ostatně v dovolání není obsažena, dovolatelka jen odkazuje na , aniž by jakkoliv zmiňovala některou z variant v něm uvedených.

Dovolací soud není oprávněn si podmínku přípustnosti vymezit sám, neboť by tím narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. ). I z judikatury Ústavního soudu se podává, že pokud vyžaduje, aby Nejvyšší soud posoudil splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ). Schází-li totiž v dovolání účastníka vymezení, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, jakož i důvodu dovolání ( až 238a, ), není Nejvyšší soud oprávněn dovolání věcně přezkoumat, jinak by porušil ústavně zaručené právo druhé strany na soudní ochranu podle d (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. ). Potřebný údaj zde nelze dovodit ani z dalšího obsahu dovolání (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2017 sp. zn. ) a za vymezení podmínky přípustnosti dovolání nemůže být považována samotná polemika s právním posouzením odvolacího soudu (dovolatelka ovšem zpochybňuje především jeho skutkové závěry), neboť nesprávné právní posouzení věci je dovolacím důvodem podle a 3 , tedy už jen proto nemůže být současně údajem o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 6. 2023

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu