Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 815/2023

22 Cdo 815/2023-1551

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce D. V., narozeného XY, bytem ve XY, zastoupeného prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, proti žalovaným 1) I. H., narozené XY, bytem v XY, a 2) P. T., narozenému XY, bytem v XY, zastoupeným Mgr. Lukášem Venclem, advokátem sesídlem v Berouně, Pražská 212/38,o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2022, č. j. :

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud Praha – východ (dále soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 11. 2. 2022, č. j. -1443, určil, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY, vše v k. ú. XY, obec XY, okres XY, určených v k. ú. XY geometrickým plánem č. 521-8/2021, vypracovaným dne 16. 12. 2021 S. K., s nímž vyslovil souhlas Katastrální úřad pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY, dne 22. 12. 2021 pod č. j. XY. Geometrický plán tvoří nedílnou přílohu rozsudku (výrok I). Dále rozhodl o nákladech řízení (výroky II – IV).

K odvolání účastníků Krajský soud v Praze (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 21. 9. 2022, č. j. -1507, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Přípustnost dovolání opírají o , („ “), který citují s tím, že se nejedná o věc uvedenou v Uvádějí, že dovolání podávají podle , když mají zato, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá ne nesprávném právním posouzení věci. Polemizují s revizním znaleckým posudkem a namítají nesprávnost skutkových zjištění a neprovedení důkazů leteckými snímky, a rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne 4. 5. 2016. Soudy určily vlastnickou hranici mezi pozemky, aniž odstranili objektivně existující pochybnosti. Určení vlastnického práva k pozemkům ve vlastnictví žalobce podle geometrického plánu považují žalovaní za citelný zásah do jejich vlastnictví k pozemkům. Procesní postup odvolacího soudu vnímají tak, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci a poškození jejich vlastnických práv. Žalovaní navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání nesplňuje základní obsahové a formální náležitosti vyžadované . Má-li být dovolání podle přípustné, nepostačuje pouhá citace tohoto ustanovení nebo jeho části. K tomu odkázal na judikaturu Ústavního soudu a dovolacího soudu. Dovolání je podle obsahu nesouhlasem se skutkovými závěry. Žalobce navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Dovolání není projednatelné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle věty první dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu (či jeho části) – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , publikovaný pod č. 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). Dovozování otázky přípustnosti z obsahu dovolání má své meze, neboť není možné, aby si dovolací soud sám otázku přípustnosti dovolání vymezil namísto dovolatelů, neboť takovým postupem by porušil zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. K tomu viz zejména stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , a další judikaturu tam citovanou.

Současná právní úprava dovolacího řízení nepřipouští, aby dovolacím důvodem byla nesprávná skutková zjištění odvolacího soudu, respektive skutečnost, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Avšak právě tento charakter mají námitky, které dovolatelé v dovolání vymezují. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem dle (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. , publikovaný pod č. 68/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).

Dovolání není projednatelné, neboť dovolatelé nevymezili, o co opírají jeho přípustnost; pouhý odkaz na nestačí. Dovolání tak trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Navíc podle jeho obsahu nepřípustně uplatňují jen skutkovou námitku. Nejvyšší soud dovolání proto podle odmítl.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaní povinnost uloženou jim tímto usnesením, může se žalobce domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 11. 7. 2023

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu