Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1870/2023

33 Cdo 1870/2023-320

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobce P. R., bytem v XY, proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2021, č, j. -133, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2021, č. j. -149, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 1. 2022, č. j. -150g, t a k t o:

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 5. 1. 2022, č. j. -150g, potvrdil ve výrocích I. a II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2021, č. j. -149, a výrokem II. odvolání žalobce odmítl.

Žalobce (dále jen „dovolatel“) podal dovolání proti usnesení odvolacího soudu a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2021, č. j. -149, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám právnické vzdělání [ , (dále jen „ “)]; součástí dovolání byla i žádost o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2021, č. j. -149, Nejvyšší soud podle zastavil, jelikož dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat nelze (není dána funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Ustanovení , které upravuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanoví , podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle platí, že není-li splněna podmínka uvedená v , postupuje se obdobně podle ; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle přípustné.

Podle jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v viz též věta třetí a věta třetí ).

Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. ). Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu ve shodě s jako k nepřípustnému nebude přihlížet [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. , ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. , ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , a Lavický, Petr. (Předmět právní úpravy; zákaz zneužití). In: Lavický, P. a kol. / až 250l/., Řízení sporné. Praktickýkomentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer. 2016. 1116 s. ISBN 978-80-7478-986-1. str. 9n. marg. č. 6].

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podání žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak dle a nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ).

Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen a ani neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, nejsou tak splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání.

V situaci, kdy dovolací soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení – ač byl s následky srozuměn – dovolací soud řízení o dovolání zastavil ( , ).

Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupce advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Dovolacímu soudu je rovněž z jeho rozhodovací činnosti známo, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, přičemž v těchto řízeních přistupuje též k hojnému využívání opravných prostředků zahrnujících i četná dovolání. Výsledkem tohoto žalobcova počínání je pak mimo jiné i to, že si žalobce musí být své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen vědom, jelikož je mu tato povinnost známa z jiných probíhajících řízení, v nichž byl mnohokrát k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení bezúspěšně vyzýván (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. , ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. , ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. , ze dne 15. 4. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 6. 2023

JUDr. Václav Duda předseda senátu