Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 57/2023

23 Nd 57/2023-25

USNESENÍ

Odůvodnění:

U Obvodního soud pro Prahu 8 je vedeno řízení pod sp. zn. o návrhu navrhovatelky na umoření listin, které nahrazují 10 ks listinných akcií na jméno, každá o jmenovité hodnotě 100 000 Kč, emitované společností LOCK STOCK a.s., a to konkrétně akcií s pořadovými čísly 11 až 20 s tím, že navrhovatelka uvedené akcie ztratila a nemá je již ve své dispozici. Obvodní soud pro Prahu 8 vyslovil usnesením ze dne 15. 11. 2022, č. j. -22, svoji místní nepříslušnost a věc po právní moci uvedeného usnesení předložil Nejvyššímu soudu podle . , (dále jen „ “), za účelem určení, který soud věc projedná a rozhodne. Obvodní soud pro Prahu 8 měl za to, že soudy České republiky mají pravomoc věc projednat, ale podmínky místní příslušnost chybějí nebo je nelze zjistit.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení totiž odkazem na splnění podmínek předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Při posouzení podmínek pro určení místně příslušného soudu Nejvyšší soud vzal v úvahu, že podle ustanovení , o mezinárodním právu soukromém (dále jen „z. m. p. s.“), se tento zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Učinil tak proto, že by mohla v úvahu přicházet aplikace dvoustranné smlouvy mezi Českou republiku a Ruskou federaci, která má aplikační přednost nejen před pravidly mezinárodního práva soukromého obsažených v českém právu, ale podle Smlouvy o fungování Evropské unie i před pravidly místní příslušnosti obsažených v právu unijním.

Místní příslušnost soudů v této věci však není dvoustrannou mezinárodní smlouvou řešena (srov. Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních uzavřenou v Moskvě dne 12. 8. 1982, uveřejněnou vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 95/1983 Sb., jejímiž nástupnickými státy jsou Česká republika a Ruská federace).

Před aplikováním zákona o mezinárodním právu soukromém je dále třeba přihlédnout k úpravě obsažené v normách práva Evropské unie, které mají aplikační přednost před právem členských států.

Nejvyšší soud ve svém rozhodování formuloval závěr, podle kterého nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“) v některých případech upravuje nejen mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudů konkrétního členského státu, ale i jejich příslušnost místní. V takovém případě jsou pravidla místní příslušnosti zakotvená v národním právu nepoužitelná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. , ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. , a ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. , na úrovni unijního práva srov. např. rozsudek Soudního dvora ze dne 3. 5. 2007, ve věci Color Drack GmbH proti Lexx International Vertriebs GmbH, C-386/05).

Nejvyšší soud konstatuje, že na řízení o návrhu na umoření listin nedopadají ustanovení čl. 7 až 9 nařízení Brusel I bis o zvláštní příslušnosti, ani ustanovení čl. 10 až 23 nařízení Brusel I bis o zvláštní příslušnosti ve věcech pojistných, spotřebitelských a pracovních smluv a na věc nelze aplikovat ani ustanovení čl. 24 nařízení Brusel I bis o výlučné příslušnosti. Ve věci nelze uvažovat ani o splnění podmínek pro příslušnost založenou ve smyslu čl. 25 nařízení Brusel I bis dohodou stran, neboť účastníci proti sobě nestojí v roli vzájemných odpůrců.

S ohledem na skutečnost, že navrhovatelka a účastnice proti sobě nestojí v kontradiktorních rolích, a nemají tak vzájemné postavení žalobce a žalovaného, lze učinit závěr, že na projednávanou věc nelze použít ani ustanovení čl. 5 nařízení Brusel I bis, které vylučuje aplikaci pravidel příslušnosti podle národního práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. ).

Podle , o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“) je pro řízení o umoření listin příslušný soud, v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel; nemá-li navrhovatel v České republice obecný soud, je příslušný ten soud, v jehož obvodu je platební místo.

Podle § 303 odst. 2 z. ř. s. jde-li o řízení o umoření cenného papíru, vystaveného tuzemskou bankou, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato banka své sídlo.

V dané věci podmínky místní příslušnosti chybějí (srov. z. ř. s.), neboť navrhovatelka, která je fyzickou osobou a příslušníkem Ruské federace, nemá obecný soud v České republice, s ohledem na povahu y není dána místní příslušnost soudu podle platebního místa, a nejedná se ani o y vystavené tuzemskou bankou.

Nejvyšší soud proto s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti ( za použití z. ř. s.) určil, že návrh projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 8 jako soud prvního stupně ( z. ř. s.), v jehož obvodu se nachází sídlo společnosti, k jejímuž základnímu kapitálu se y vztahují.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. 5. 2023

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu