Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 711/2023

26 Cdo 711/2023-530

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně A. H. K., bytem XY, zastoupené Mgr. Hanou Konečnou, advokátkou se sídlem v Brně, Pekařská 440/84, proti žalovaným 1/ M. M., narozené XY, 2/ J. M., narozenému XY, a 3/ J. M., narozenému XY, všem bytem XY, zastoupeným Mgr. Ing. Ivanou Lasovskou, advokátkou se sídlem v Ivanovicích na Hané, Mlýnská 367/4, o vyklizení nemovité věci, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. září 2022, č. j. -442, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč k rukám Mgr. Hany Konečné, advokátky se sídlem v Brně, Pekařská 440/84, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalovaných proti citovanému rozsudku odvolacího soudu, k němuž se žalobkyně prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřila, odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť v něm neuplatnili (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle a 3 (ve spojení s ustanovením ), nýbrž ve skutečnosti pouze nezpůsobilé důvody (viz posléze uvedený výklad).

S přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) a k povaze uplatněných dovolacích námitek dovolatelé zpochybnili rovněž postup soudu prvního stupně (resp. soudu odvolacího), který žalobu (odvolání) projednal a o ní (o něm) rozhodl v jejich nepřítomnosti (tj. postup podle ). Jejich dovolací námitky v tomto směru jsou však z obsahového hlediska podřaditelné pod tzv. zmatečnostní vadu ve smyslu (nejde tedy o způsobilý dovolací důvod ve smyslu ), neboť uvedeným postupem (šlo-li by o postup nesprávný) jim mohla být odňata možnost jednat před soudem (jak ostatně v dovolání sami zdůrazňovali). Přehlédli však, že v případě nepřípustného dovolání je tato vada právně významná pouze z hlediska žaloby pro zmatečnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 16. listopadu 2011, sp. zn. /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 11. září 2012, sp. zn. , a z 18. ledna 2023, sen. zn. , včetně tam citované prejudikatury).

Dovolací výtkou, že soudy nižších stupňů měly před rozhodnutím o vyklizovací žalobě nejprve vyčkat výsledku dosud neskončeného řízení o určení neplatnosti dražby (míněno dražby, v níž byl žalobkyni udělen příklep, na jehož základě se stala vlastnicí vyklizované nemovité věci), jež je vedeno u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , se dovolatelé ve skutečnosti dožadovali, aby v dovolacím řízení byla řešena otázka, kterou se odvolací soud nezabýval a ani – z posléze uvedené příčiny – zabývat nemohl. Dovolatelé se totiž poprvé zmínili o uvedeném soudním řízení až v dovolání, a to současně s tvrzením, že dosud nebylo pravomocně skončeno. Tím ovšem uplatnili tzv. skutkové novoty, které jsou v dovolacím řízení zapovězeny (viz ). Z obsahového hlediska pak uvedenou výtkou ve skutečnosti brojili proti správnosti (úplnosti) zjištěného skutkového stavu (výtka nesprávného právního posouzení věci je zde založena primárně na kritice učiněných skutkových zjištění), ačkoliv skutkové námitky nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Zbývá dodat, že způsobilým dovolacím důvodem nejsou podle současné právní úpravy ani tzv. jiné vady řízení. K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (jakož i k vadám uvedeným v , a b/ a – jak bylo již řečeno shora – ), totiž dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady (i kdyby byly dány) přípustnost dovolání (podle ) nezakládají. Přitom právě takový (nezpůsobilý) důvod (vadu řízení) dovolatelé v dovolání rovněž uplatnili (namítli-li také porušení poučovací povinnosti „dle a 3 “ /správně dle a 3 / poukazujíce na to, že „nebyli vyzváni k vylíčení skutkových okolností a doplnění důkazů“ a současně „nebyli poučeni o následcích nesplnění této výzvy, a to tak, aby takové výzvě porozuměli“).

Se zřetelem k řečenému lze uzavřít, že v dovolání nebyl – způsobem uvedeným v ustanovení a 3 – vymezen způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle věty první Přitom tuto vadu (nedostatek vymezení /způsobilého/ dovolacího důvodu), pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelé včas (v průběhu trvání lhůty k dovolání) neodstranili ( ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu z 23. srpna 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelů na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku ( ) – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze 14. září 2017, sp. zn. , či z 3. října 2017, sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 7. 6. 2023

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu