Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 68/2023-139

XY29 -139

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobkyně E. U., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Pavlem Turoněm, advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 1461/66, PSČ 360 01, proti žalovanému K. U., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Filipem Mestekem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, PSČ 110 00, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 65 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci žalovaného vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. XY, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. prosince 2022, č. j. 65 ICm XY, 105 VSPH XY ( XY), takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 400 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem ze dne 26. října 2021, č. j. 65 ICm XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) určil, že pohledávka žalobkyně ve výši 729 427,03 Kč uplatněná v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. XY, evidovaná pod č. P15, je po právu (bod I. výroku), a zároveň rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že se zamítá žaloba o určení, že žalobkyně má pohledávku ve výši 729 427,03 Kč evidovanou pod č. P15 v insolvenčním řízení sp. zn. (první výrok). Současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů a o povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek (druhý a třetí výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné blanketní dovolání, jež bylo následně na základě usnesení insolvenčního soudu ze dne 14. března 2023, č. j. 65 ICm XY, v dodatečné lhůtě doplněno podáním jejího zvoleného zástupce. Přípustnost dovolání dovolatelka vymezuje ve smyslu , (dále též jen „“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která má být dovolacím soudem posouzena jinak. Tvrdí, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

4. K dovolání se vyjádřil žalovaný, který jej považuje za nepřípustné a nedůvodné, a proto navrhuje dovolání odmítnout, příp. zamítnout.

5. Podle dovolání, které neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a), může být o tuto náležitost doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

6. Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Dle pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje (ani jen) pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

8. Z ustálených judikatorních závěrů Nejvyššího soudu (srov. především usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. ) vyplývá, že spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit. To, že „vyřešená právní otázka v této věci má být dovolacím soudem posouzena jinak“, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Takové vymezení přípustnosti významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“.

9. K vymezení přípustnosti dovolání srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. .

10. V dané věci dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle ve vyřešení právní otázky, která má být „dovolacím soudem posouzena jinak“. Jde tak o nezpůsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolání proto trpí vadou, jež nebyla ve lhůtě ( ) odstraněna a pro tuto vadu nelze v dovolacím řízení pokračovat.

11. Mělo-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“ (srov. znění ), šlo by o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu jen tehdy, bylo-li by z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelky) dovolací soud odchýlit. Ani takový údaj se však z dovolání (posuzovaného dle jeho obsahu) nepodává.

12. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle a

13. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, čímž žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 24. dubna 2023), která podle ustanovení bodu 5., a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí 3 100 Kč, a dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu). Celkem činí náhrada nákladů dovolacího řízení přiznaná žalovanému částku 3 400 Kč.

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).

V Brně dne 31. 5. 2023

Mgr. Milan Polášek předseda senátu