Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 901/2023

22 Cdo 901/2023-43

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce FP EKOTECH s. r. o., IČO 28911717, se sídlem v Praze 9, Podvinný mlýn 2283/18, zastoupené Mgr. Jiřím Slováčkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 895/6, proti žalovaným 1) J. V., bytem ve Spojených státech amerických a 2) neznámým dědicům po J. V.,o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Kutné hoře pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2022, č. j. -28, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Kutné hoře (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 20. 9. 2022, č. j. -18, odmítl návrh žalobce na vypořádání podílového spoluvlastnictví doručený soudu prvního stupně 20. 8. 2022 (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

2. Podání žalobce považoval za neurčité, neboť obsahuje „eventualitu“ pro okruh žalovaných osob a není z něj tudíž patrné, která osoba vystupuje na straně žalované. Vyzval proto žalobce k opravě žaloby způsobem, aby bez použití „eventualit“ jasně a pevně vymezil okruh osob, které mají v řízení vystupovat na straně žalované. Současně žalobce poučil, že pokud tak neučiní ve lhůtě deseti dní od doručení výzvy, soud podání odmítne. Žalobce na výzvu soudu nereagoval a vadu žaloby neodstranil. Soud prvního stupně proto podání žalobce odmítl. Vysvětlil přitom, že je nutné vymezit okruh účastníků řízení zcela určitě a žaloba nemůže být formulována tak, že pokud nemůže být žalován žalovaný 1), má soud řízení vést s žalovaným 2).

3. K odvolání žalobce Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 31. 10. 2022, č. j. -28, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).

4. Proti usnesení odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o , , (dále jen „ “), neboť se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena. Jako důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci, konkrétně „posouzení takové identifikace účastníků řízení, která je minimálně nutnou identifikací účastníků umožňující meritorní projednání žaloby.“

5. Odvolacímu soudu vytýká, že nerespektoval judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a tvrdí, že dostatečnost identifikace žalovaných v žalobě byla těmito soudy opakovaně posouzena. Konkrétně rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. ze dne 30. 9. 1999 a Nejvyššího soudu sp. zn. , sp. zn. , nebo sp. zn. .

6. Je přesvědčen o tom, že označení účastníků nemůže být formální překážkou, kterou je omezováno jeho právo na přístup k soudu. Navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc aby vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaným nebylo dovolání doručováno.

8. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

9. Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

10. Dovolání není projednatelné.

11. Žalobce v dovolání formálně vymezil, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v ustanovení považuje za splněný (vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena) a uvedl i důvod dovolání, který spatřuje v nesprávném právním posouzení „takové identifikace účastníků řízení, která je minimálně nutnou identifikací účastníků umožňující meritorní projednání žaloby.“

12. Rozhodnutí odvolacího soudu ale není na závěru o nedostatečné identifikaci účastníků řízení umožňující meritorní projednání žaloby založeno. Odvolací soud odmítl projednat žalobu z důvodu, že obsahovala „eventualitu“ okruhu účastníků na straně žalované, kterou žalobce ani přes výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 2. 9. 2022, č. j. -15, neodstranil.

13. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi formuloval závěr, že pro úsudek dovolacího soudu, zda dovolání je přípustné podle , jsou relevantní jen ty právní otázky, na nichž napadené rozhodnutí spočívá (tj. právní otázky, které měly pro rozhodnutí ve věci určující význam) a jejichž řešení dovolatel v dovolání zpochybnil (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. , ze dne 17. 5. 2012, sp. zn. , ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. , a ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. , popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. ).

14. V nyní posuzované věci je rozhodnutí odvolacího soudu založeno na právní otázce, kterou žalobce v dovolání nijak nezpochybňuje. Dovolání proto není projednatelné, neboť žalobce nevymezil způsobilý dovolací důvod podle a 3

15. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud dovolání žalobce podle odmítl.

16. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 5. 2023

Mgr. David Havlík předseda senátu