Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1389/2023

20 Cdo 1389/2023-89

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného Města Pyšely se sídlem v Pyšelích, náměstí T. G. Masaryka č. 4, identifikační číslo osoby 00240664, zastoupeného Mgr. Martinem Láníkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Italská č. 1274/8, proti povinnému M. K., narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Petrem Plockem, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská č. 1515/22, pro 5 012 833,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2023, č. j. -70, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. 1. 2023, č. j. -70, potvrdil usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 11. 10. 2022, č. j. -45, kterým byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce. Po skutkové stránce uvedl, že v předmětné věci je exekučním titulem rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 23. 9. 2020, č. j. -204, ve znění usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne ze dne 9. 10. 2020, č. j. -224, a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2021, č. j. -25, kterým bylo žalované M. K. uloženo zaplatit oprávněnému 5 076 188 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a náklady řízení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku; a dále rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 29. 10. 2021, č. j. -101, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2022, č. j. -138, kterým bylo ve vztahu mezi oprávněným a povinným určeno, že právní jednání – uzavření darovací smlouvy ze dne 24. 4. 2019 o převodu spoluvlastnického podílu ve výši

½ pozemku st. p. č.

XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, a pozemku p. č. XY – dále jen „spoluvlastnický podíl“, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, pro k. ú. a obec XY, na LV č. XY, uzavřená mezi manžely M. K. a V. K. jako dárci a žalovaným (povinným) jako obdarovaným, na základě které byl proveden vklad do katastru nemovitostí pod č. j. V-3124/2019-201, je vůči žalobci (oprávněnému) právně neúčinné. Pověřený soudní exekutor povinného vyrozuměním o zahájení exekuce ze dne 10. 8. 2022, č. j. 054 EX 32/22-112, informoval, že dnem 28. 6. 2022 bylo proti němu zahájeno exekuční řízení k vymožení nároku oprávněného ve výši 5 012 833,70 Kč s příslušenstvím, a to prodejem spoluvlastnického podílu ve vlastnictví povinného. Současně byl povinný poučen, že po doručení tohoto vyrozumění nesmí nakládat se svým majetkem, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů – dále jen „SJM“. Dne 10. 8. 2022 vydal dále soudní exekutor pod č. j. 054 EX 32/22-119 exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, a to konkrétně spoluvlastnického podílu ve vlastnictví povinného. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně o tom, že nejsou dány podmínky pro zastavení předmětné exekuce. Oprávněný se sice domáhá vymožení pohledávky za M. K., takže vůči povinnému nedisponuje exekučním titulem v pravém slova smyslu, nicméně s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. , ze dne 29. 7. 2008, sp. zn. , a rozsudek ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. ), je v řízení o výkon rozhodnutí (exekuci) prodejem nemovitosti věcně (pasivně) legitimován ten, kdo právním úkonem, který byl rozhodnutím soudu prohlášen neúčinným, nabyl od dlužníka (osoby, jíž podkladové rozhodnutí ukládá plnit) návrhem na nařízení výkonu postiženou nemovitost. Oprávněný tedy je oprávněn domáhat se uspokojení své pohledávky za M. K. z majetku povinného (z předmětného spoluvlastnického podílu), neboť jeho převod manželi K. na povinného je vůči oprávněnému na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku neúčinný. Odvolací soud uzavřel, že se z exekučního spisu dále nepodává, že by soudní exekutor postihl další majetek povinného, pro který by bylo třeba exekuční řízení částečně zastavit, přičemž skutečnost, že ve vyrozumění o zahájení exekuce byl povinnému uložen zákaz nakládání se svým majetkem, včetně majetku patřícího do SJM, je v dané fázi řízení irelevantní.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z toho, že usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, které dosud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny, a to, zda „je soudní exekutor při tomto druhu ne zcela standardní exekuce oprávněn zakázat povinnému nakládat s jeho veškerým majetkem (dovolatel má za to, že soudní exekutor nemůže na všechny druhy exekucí používat jeden standardní a předtištěný text bez zohlednění podstaty exekuce a osoby povinného)“ a zda „ se povinný (při tomto druhu exekuce) nemusí řídit pokyny a uloženými povinnostmi soudního exekutora (včetně zákazu nakládat s jeho veškerým majetkem) a že tyto uložené povinnosti soudního exekutora nejsou pro něj právně závazné bez toho, že by povinný následně nemohl býti jakkoliv postižen, zejména pak ustanovením , “. Povinný namítá, že neexistuje žádný exekuční titul a jakýkoliv oprávněný zájem, na jehož základě by soudní exekutor mohl povinnému uložit zákaz nakládání s jeho veškerým majetkem, včetně majetku patřícího do SJM. Stejně tak neexistuje exekuční titul, dle kterého by byl povinný povinen oprávněnému jeho pohledávku, když je se oprávněný může uspokojit pouze z prodeje spoluvlastnického podílu. Výzva ke splnění vymáhané povinnosti ze dne 10. 8. 2022, č. j. 054 EX 32/22-123, je v rozporu s právními předpisy České republiky i Evropské unie, neboť vyzývá povinného ke splnění vymáhané povinnosti úhradou i v hotovosti. Ke všem těmto námitkám povinného se však soudy obou stupňů nevyjádřili. Povinný navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že má za to, že povinný ve svém dovolání řádně a dostatečně nevymezil hlediska přípustnosti dovolání, když v dovolání není vymezena otázka hmotného či procesního práva, která doposud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena. Dále se vyjadřuje ke konkrétním námitkám povinného uvedených v dovolání a závěrem navrhuje, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl a uložil povinnému povinnost zaplatit oprávněnému náhradu nákladů řízení.

4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „ “. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení , se dovolací soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání podle a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

5. Dovolatel ve svém podání pomíjí, že na vyřešení jím formulovaných výše uvedených otázek rozhodnutí odvolacího soudu nestojí, a proto nezakládají přípustnost dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2022, sp. zn. , a ze dne 12. 10. 2021, sp. zn. ). Odvolací soud totiž vysvětlil, že exekuce je v daném případě vedena nikoliv na majetek povinného jako na celek, ale výhradně na jeho spoluvlastnický podíl o velikosti ½ vztahující se k pozemku st. p. č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, a pozemku p. č. XY, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, pro k. ú. a obec XY, na LV č. XY. Na základě exekučního příkazu ze dne 10. 8. 2022, č. j. 054 EX 32/22-119, pověřený exekutor nepostihl jiný majetek dovolatele než předmětný spoluvlastnický podíl (viz odst. 21 odůvodnění usnesení odvolacího soudu) z čehož v dané věci neplyne tzv. generální inhibitorium ve smyslu ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti – dále jen „ex. řád“. Případná skutečnost, že exekutor ve vyrozumění povinného o zahájení exekuce uvedl, že povinný nesmí nakládat s celým svým majetkem, ničeho nemění na tom, že exekuce je vedena pouze ve vztahu k výše popsanému spoluvlastnickému podílu povinného, a nikoliv ve vztahu k jeho ostatnímu majetku, takže následkem jejího zahájení a vedení nemůže ve vztahu k jiným majetkovým hodnotám povinného na základě formulářové výzvy exekutora dojít k účinkům předpokládaným v ustanovení ex. řádu. Exekuci tedy pro toto možné pochybení není na místě ani zčásti zastavit, protože jejím předmětem je pouze a jedině předmětný spoluvlastnický podíl (viz odst. 21 in fine, odst. 22 odůvodnění usnesení odvolacího soudu). Odvolací soud přitom svůj závěr o potřebě zamítnutí návrhu dovolatele na zastavení exekuce řádně a v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu vysvětlil (odst. 18 – 23 odůvodnění usnesení odvolacího soudu), včetně odůvodnění, na základě jakých rozhodnutí je exekuce vedena vůči dovolateli postižením jeho předmětného spoluvlastnického podílu (odst. 18 odůvodnění usnesení odvolacího soudu). Dovolací soud se proto neztotožňuje s výhradou dovolatele o tom, že se odvolací soud nezabýval jeho výše uvedenými námitkami. Případně nesprávný úřední postup exekutora při formulaci vyrozumění o zahájení exekuce obsahujícím zákaz k nakládání s veškerými majetkovými hodnotami dovolatele může být případně relevantní ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti, nikoliv však důvodem pro úplné či částečné zastavení exekuce, jež je navzdory takové případně nesprávné výzvě vedena výhradně vůči předmětnému spoluvlastnickému podílu.

6. Protože dovolání proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud je v souladu s ustanovením odmítl.

7. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 5. 2023

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.

předseda senátu