Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 941/2023

27 Cdo 941/2023-25

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce P. R., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 10, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení 225.000 Kč s příslušenstvím, o žalobách pro zmatečnost podaných žalobcem proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 3. 2021, č. j. -35, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2021, č. j. -43, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2022, č. j. -6, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 6. 2022, č. j. -14, takto:

se zastavuje

.

II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 6. 2022, č. j. -14,

se

odmítá

.

III. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 3. 2022, č. j. -6, odmítl odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2021, č. j. -3 (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení

(výrok II.).

[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1. 6. 2022, č. j. -14, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti usnesení soudu prvního stupně a proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

[4] Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle , (dále též jen „ “), odvolání, pokud to zákon nevylučuje. proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a judikaturu na něj navazující).

[5] Dovolání proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl jako objektivně nepřípustné podle a , aniž se zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatele podle ( ).[1]

[2] Učinil tak proto, že usnesení ze dne 27. 4. 2021, č. j. -43, jímž Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 3. 2021, č. j. -35 (kterým soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků), je rozhodnutím o návrhu na osvobození od soudního poplatku. Žaloba pro zmatečnost podaná proti takovému usnesení je (jen) mimořádným opravným prostředkem proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku, takže i rozhodnutí odvolacího soudu o takové žalobě pro zmatečnost je (stále) rozhodnutím o návrhu na osvobození od soudního poplatku, u něhož přípustnost dovolání vylučuje ustanovení (srov. obdobný závěr uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ).

[3] Ostatně, i bez ohledu na shora uvedené by dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu nebylo přípustné dle , neboť rozhodnutím odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost ( ).

[4] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá )

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 5. 2023

JUDr. Marek Doležal předseda senátu