Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 803/2023

30 Cdo 803/2023-276

USNESENÍ

P. R.,

narozeného XY, bytem XY, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 151 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 2. 2018, č. j. -40, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2022, č. j. -219, takto:

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 2. 2018, č. j. -40, se zastavuje.II. Dovolací řízení se v rozsahu výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2022, č. j. -219, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 2. 2018, č. j. -40, ve výroku I, jimiž byla žaloba o zaplacení částky 151 000 Kč s příslušenstvím zamítnuta, zastavuje; jinak se dovolání odmítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhal zaplacení částky 51 000 Kč jako náhrady škody a částky 100 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklé v souvislosti s nesprávným úředním postupem a rozhodnutím ve věcech vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. a sp. zn. .

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. 2. 2018, č. j. -40, zamítl žalobu o zaplacení částky 151 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč (výrok II).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem k odvolání žalobce potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Proti rozsudku odvolacího soudu i soudu prvního stupně podal žalobce včasné dovolání, aniž zaplatil soudní poplatek za dovolání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel výslovně napadá dovoláním i rozsudek soudu prvního stupně. Vzhledem k tomu, že funkční příslušnost dovolacího soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána, dovolací soud řízení o tomto dovolání podle věty prvé ve spojení s zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 47/2006; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz). Ve zbylé části dovolací soud posuzoval již jen dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu.

Dovolání žalobce není dle přípustné v rozsahu, jímž bylo napadeným rozsudkem odvolacího soudu rozhodnuto o nákladech řízení. Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu podle odmítl. Pokud se žalobce řídil nesprávným poučením odvolacího soudu o přípustnosti dovolání, pak soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovým nesprávným poučením založena není. Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. , nebo ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. ).

Ve zbývajícím rozsahu žalobci podáním dovolání vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 1 písm. d) Sazebníku poplatků 14 000 Kč.

Opětovné vyzývání žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání považoval Nejvyšší soud za nadbytečné, neboť ze spisu je zřejmé, že žalobce byl již v předmětném řízení opakovaně vyzýván k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání, přičemž např. usnesením ze dne 12. 3. 2021, č. j. -149, soud prvního stupně žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení zamítl. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 7. 6. 2021, č. j. -161. Dle Nejvyššího soudu tak lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté výzvy byly objektivně způsobilé zprostředkovat dovolateli povinnost zaplacení soudního poplatku za dovolací řízení, proto se jeví setrvání na požadavku vždy nové a stále stejné výzvy postupem neefektivním a formalistickým (srov. podobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 13. 6. 2013, sp. zn. ).

Nejvyšší soud nepřihlédl ani k opětovné žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, poněvadž soudy jeho poměry za účelem zvážení, zda splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, posoudily a jejich naplnění neshledaly, tudíž by rozhodnutí o jeho další žádosti bylo pouze formální. Nadto je z ní zcela zřejmé, že dovolatel neuvádí žádnou změnu svých poměrů.

Protože žalobce dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému rozsudku v uvedeném rozsahu podle , o soudních poplatcích, zastavil.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 4. 2023

Mgr. Vít Bičák předseda senátu