Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3038/2022

33 Cdo 3038/2022-196

ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

V. S.

Generali České pojišťovně a. s.

, se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16 (identifikační číslo 452 72 956), zastoupené JUDr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, o nahrazení rozhodnutí finančního arbitra, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2022, č. j. -163, t a k t o:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2022, č. j. -163, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 8. 2021, č. j. -130, se ruší a věc se Obvodnímu soudu pro Prahu 1 vrací k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í

Žalobou podle se žalobce domáhal, aby soud nahradil nález finančního arbitra ze dne 22. 6. 2018, č. j. FA/SR/ZP/838/2015-2, ve znění rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 3. 2019, č. j. FA/SR/ZP/838/2015-20, tak, že žalované uloží zaplatit mu 219.350 Kč s 8,05% úroky z prodlení z 200.000 Kč od 22. 8. 2015 do zaplacení.

Rozsudkem ze dne 21. 4. 2022, č. j. -163, Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 18. 8. 2021, č. j. -130, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení; současně žalované přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 8.228 Kč. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a uzavřel, že pojistná smlouva je neplatným právním úkonem, neboť neobsahuje konkrétní – určité – ujednání o výši rizikového pojistného ( , , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“). Plnil-li žalobce podle ujednání neplatné smlouvy pojistné, žalovaná se bez právního důvodu obohatila ( obč. zák.). V řízení před finančním arbitrem se žalovaná dovolala promlčení práva uplatněného žalobcem. Skutkové okolnosti, z nichž dovozoval neplatnost pojistné smlouvy, znal žalobce již 31. 7. 2012, tj. v okamžiku, kdy smlouvu uzavřel. Od této chvíle „měl možnost zjistit, že se pojišťovna na jeho úkor obohatila“, a nic mu nebránilo – argumentuje odvolací soud – podat u soudu žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. To, co na pojistném zaplatil před 18. 11. 2013, tj. dva roky před podáním návrhu finančnímu arbitrovi, je promlčeno ( , obč. zák.). Žalovaná neuplatnila promlčení v rozporu s dobrými mravy ( obč. zák.). Včasné uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení bylo podle odvolacího soudu zcela v rukou žalobce a z provedeného dokazování nevyplývá, že žalovaná „svým jednáním způsobila nebo spoluzpůsobila marné uplynutí subjektivní promlčecí lhůty“.

V dovolání, jímž napadl rozhodnutí odvolacího soudu, žalobce požaduje, aby dovolací soud jinak posoudil – jím již dříve vyřešenou – právní otázku vědomosti o skutkových okolnostech bezdůvodného obohacení a o počátku běhu subjektivní promlčecí doby podle § 107 odst. 1 obč. zák. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se s napadeným rozhodnutím ztotožnila a navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl nebo zamítl.

Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky týkající se počátku běhu subjektivní promlčecí doby u práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení - plnění z neplatné smlouvy o investičním životním pojištění (§ 100 odst. 1, § 107 odst. 1 obč. zák.), kterou odvolací soud vyřešil v rozporu s nálezem Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2022, sp. zn. , a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2023, sp. zn. , ze dne 19. 1. 2023, sp. zn. , ze dne 21. 2. 2023, sp. zn. , a ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. [ , , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)].

Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti.

Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

Odvolací soud vyšel z toho, že žalobce (pojištěný) a žalovaná (pojistitelka) uzavřeli 31. 7. 2012 pojistnou smlouvu „Životní pojištění PROFI Invest“ č. 3810844114. Nedílnými součástmi pojistné smlouvy byly nejen Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění (ŽV-VPP-DIM-0001), ale i Doplňkové pojistné podmínky (ŽP-DPP-DIM-0003), které rizikové pojistné definovaly jako „úplatu za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou“. Závěr o neplatnosti pojistné smlouvy soudy obou stupňů opřely o ujednání bodů 2.5, 1/6, 1/7 a 3/1 článku 1 Doplňkových pojistných podmínek.

Dopisem z 24. 8. 2012 žalovaná informovala žalobce o modelaci sjednaného pojištění pro parametry pojistné smlouvy z 31. 7. 2012.

V řízení zahájeném 18. 11. 2015 ( , 2 , o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů) nálezem ze dne 22. 6. 2018, č. j. FA/SR/ZP/838/2015-2, finanční arbitr – mimo jiné – určil, že pojistná smlouva je neplatná, žalované uložil zaplatit žalobci 150.000 Kč s 8,05 % úroky z prodlení z částky 100.000 Kč od 22. 8. 2015 a z částky 50.000 Kč od 19. 12. 2015 a co do 50.000 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení) návrh žalobce zamítl. O námitkách účastníků rozhodl rozhodnutím ze dne 14. 3. 2019, č. j. FA/SR/ZP/838/2015-20, tak, že žalované uložil zaplatit žalobci 119.350 Kč s 8,05 % úroky z prodlení z částky 50.000 Kč od 22. 8. 2015 a z částky 50.000 Kč od 19. 12. 2015 do zaplacení.

Skutečná subjektivní vědomost o tom, že se žalovaná na úkor žalobce obohacuje bezdůvodně, spojená s počátkem běhu subjektivní promlčecí doby podle § 107 odst. 1 obč. zák., nemůže být bez dalšího určena jen uzavřením pojistné smlouvy a následnými platbami pojistného. Tyto okolnosti svou povahou objektivní o okamžiku, kdy se oprávněný poprvé dozví o možnosti uplatnit své právo u soudu, nevypovídají. Ústavní soud ve shora uvedeném nálezu proto uzavřel: „Je-li z individuálních okolností věci zřejmé, že věřitel v okamžiku plateb pojistného o existenci bezdůvodného obohacení na straně dlužníka z důvodu neplatnosti smlouvy s vysokou pravděpodobností nevěděl a soudy jiné kroky ke zjištění subjektivní vědomosti oprávněného o bezdůvodném obohacení neučiní, ani neodůvodní, proč to nebylo nutné nebo možné, je rozhodnutí o marném uplynutí subjektivní promlčecí doby neústavně libovolné a formalistické, je-li založeno toliko na odkazu na judikaturu, podle níž vědomost o existenci bezdůvodného obohacení a odpovědnosti subjektu práva z něj má znamenat vědomost o okolnostech, z nichž lze na bezdůvodné obohacení usoudit“.

Spojuje-li žalobce přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny nebo jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně, musí jít o takové otázky, na nichž byl výrok rozsudku odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen. Posouzení neplatnosti pojistné smlouvy z hlediska § 55 odst. 2 a § 56 odst. 1 obč. zák. a promlčení práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení v objektivních lhůtách podle § 107 odst. 2 obč. zák. takovými otázkami nejsou, protože na jejich řešení rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá.

Ve vztahu k tvrzené nemravnosti uplatnění promlčení práva žalovanou dovolatel nedostál požadavku na vymezení jak předpokladu přípustnosti dovolání, tak dovolacího důvodu; odvolacímu soudu pouze vytknul, že se nevypořádal s jeho argumentací a že své rozhodnutí řádně neodůvodnil ( ).

Protože dovolací důvod podle uplatnil žalobce po právu, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu podle zrušil; protože se kasační důvody vztahují i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 3. 2023

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu