Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3728/2022

29 Cdo 3728/2022-183

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce F-F. C., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, proti žalované N. M., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Janem Malým, advokátem, se sídlem v Praze, Sokolovská 5/49, PSČ 186 00, o zaplacení částky 110.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání M. C. T.,se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Vladimírem Henclem, advokátem, se sídlem v Jaroměři, nám. Československé armády 51, PSČ 551 01,proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. června 2022, č. j. -145, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 22. září 2021, č. j. -93, zamítl žalobu, kterou se žalobce (F-F. C.) domáhal vůči žalované (N. M.) zaplacení částky 110.000,- Kč s 6% úrokem od 1. srpna 2020 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 366,- Kč.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (včasné) odvolání; následným podáním ze dne 15. listopadu 2021 navrhl, aby na jeho místo vstoupila společnost M. C. T. (dále též jen „společnost M“), která se vstupem do řízení souhlasila.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. června 2022, č. j. -145, odkazuje na ustanovení , (dále jen „ “), ustanovení čl. I. a , zákona směnečného a šekového, a ustanovení , (dále jen „o. z.“), zamítl návrh žalobce, aby na jeho místo do řízení vstoupila společnost M.

Odvolací soud vyšel z toho, že:

1) Dne 15. listopadu 2021 se dostavil k soudu prvního stupně jednatel žalobce (M. K. ‒ dále jen „M. K.“), aby indosoval na společnost M směnku, jejíž zaplacení je předmětem řízení (dále jen „směnka“) [viz úřední záznam č. l. 103].

2) Žalobce k výzvě odvolacího soudu ohledně předání směnky sdělil (podáním ze dne 29. dubna 2022 ‒ č. l. 134), že směnku po její indosaci předal společnosti M, která ji následně předala (zpět) soudu prvního stupně. K tomuto předložil u označenou „zápis o předání a převzetí směnky“ [podepsanou za žalobce M. K. a za společností M jednatelem Z. H. (dále jen „Z. H.“)], podle níž se dne 15. listopadu 2021 dostavili k soudu prvního stupně jednatelé obou společností, aby provedli převod směnky. Podle této y vyzvedla pracovnice kanceláře soudu prvního stupně směnku z trezoru a předala ji M. K.; ten na směnku vyznačil jménem žalobce rubopis ve prospěch společnosti M a předal ji Z. H.; následně „byla směnka vrácena pracovnici soudu“.

3) Soud prvního stupně potvrdil, že při indosaci směnky dne 15. listopadu 2021 byl přítomen jen M. K. (nikoli též Z. H.) [č. l. 140 a 143].

Na tomto základě odvolací soud dospěl k závěru, podle něhož žalobce neosvědčil předání směnky společnosti M ve smyslu ustanovení § 1103 odst. 3 o. z.; nebyly tak splněny předpoklady, které byly nezbytné pro to, aby odvolací soud vyhověl návrhu žalobce na vstup společnosti M do řízení na jeho místo.

Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost M dovolání, namítajíc, že odvolací soud „vycházel z nesprávných skutkových zjištění“, a vytýkajíc mu „vady řízení a nesprávné právní posouzení věci“.

Podle společnosti M měl o návrhu na změnu v osobě žalobce rozhodnout soud prvního stupně, když „k převodu došlo“ v řízení před tímto soudem, u kterého žalobce podal (i) návrh na vstup společnosti M do řízení. Rozhodl-li o návrhu na vstup společnosti M do řízení odvolací soud, byla tím porušena zásada „dvouinstančnosti občanského soudního řízení“ a žalobce byl zkrácen na svých (procesních) právech.

Dále společnost M zdůrazňuje, že u indosace směnky dne 15. listopadu 2021 byl přítomen i Z. H., jemuž M. K. předal směnku, a který ji vrátil „úřednici“. Napadeným usnesením tak bylo porušeno (i) její ústavní právo na ochranu vlastnictví.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a rozhodl o vstupu společnosti M do řízení na místo žalobce.

Žalobce se ztotožnil s obsahem dovolání.

Žalovaná považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné, když v řízení nebylo osvědčeno řádné předání směnky společnosti M; proto navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Dovolání společnosti M, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že:

a) Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, podle něhož byl-li podán návrh podle ustanovení (až) v průběhu odvolacího řízení, je k rozhodnutí o něm příslušný odvolací soud, aniž by bylo podstatné, zda návrh byl podán ještě u soudu prvního stupně (před předložením věci odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání).

K tomu srov. např. usnesení ze dne 8. listopadu 2007, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 79/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení ze dne 30. září 2019, sp. zn. , včetně judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu zmíněné v jeho důvodech.

b) Polemikou se závěrem odvolacího soudu, podle něhož nebyl Z. H. přítomen indosaci směnky (a proto mu ji M. K. nemohl předat), společnost M neotevírá žádnou právní otázku způsobilou k dovolacímu přezkumu, nýbrž toliko nepřípustně zpochybňuje soudy nižších stupňů „zjištěný“ skutkový stav, kterým je Nejvyšší soud vázán. V intencích ustanovení a 3 je totiž jediným způsobilým dovolacím důvodem, pro který lze připustit dovolání podle ustanovení , dovolací důvod, jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (lhostejno, zda v rovině práva procesního nebo v rovině práva hmotného). Při úvaze, zda právní posouzení věci odvolacím soudem je ve smyslu ustanovení správné, přitom dovolací soud vychází ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů (případně) nejprve zformuluje sám dovolatel.

Srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 10/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že výsledek dovolacího řízení nebrání žalobci v tom, aby (řádně) předal směnku společnosti M (a dovršil tak její převod); k tomu viz např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2022, sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 3. 2023

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu