Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 804/2023

30 Cdo 804/2023-344

USNESENÍ

a)

P. M.

, nar. XY, bytem, XY,

b)

K. G.

, nar. XY, bytem XY,

c)

J. M.,

nar. XY, bytem XY, a

d)

M. M.

, nar. XY, bytem, XY, všichni zastoupeni JUDr. Hanou Klusáčkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Údolní 326/11, proti žalované

České republice - Ministerstvu financí

, , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o náhradě nemajetkové újmy 700 000 Kč s příslušenstvím a náhradě škody 2 587 357 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2022, č. j. -327, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 12. 2021, č. j. -275, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 25. 1. 2022, č. j. -284, uložil povinnost zaplatit žalobcům „k ruce společné a nerozdílné“ částku 20 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku 160 000 Kč s příslušenstvím, zamítl (výrok II). Dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům stejným způsobem částku 20 000 Kč s příslušenstvím (výrok III), zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit jim částku 55 000 Kč s příslušenstvím (výrok IV), uložil rovněž žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 30 000 Kč s příslušenstvím (výrok V) a naopak žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit jim částku 45 000 Kč s příslušenstvím, zamítl (výrok VI). Rovněž zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované zaplatit jim částku 70 000 Kč s příslušenstvím, stejně postupoval v rozsahu částky 2 587 357 Kč s příslušenstvím (výrok VIII). A konečně rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem a vzhledem k nákladům vynaloženým státem (výroky IX až XI).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I až VII změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům „k ruce společné a nerozdílně“ částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení 7,75 % ročně od 12. 6. 2012 do zaplacení jdoucím do tří dnů od právní moci rozsudku; co do zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud dále rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích X a XI změnil tak, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit náklady řízení zálohované státem ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Konečně (výrokem III rozsudku odvolacího soudu) vyslovil, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení před soudy všech stupňů ve výši 4 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Takto soudy obou stupňů rozhodly o žalobě, kterou se právní předchůdce žalobců domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 3 287 357 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody podle Tvrdil, že rozhodnutím ze dne 10. 12. 2001 mu Finanční úřad ve Valašských Kloboukách dodatečně doměřil daň z příjmu za kalendářní rok 1999 ve výši 380 480 Kč. Odvolání proti rozhodnutí bylo zamítnuto. Poté, po řešení věci ve správním soudnictví, rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 5. 2006 a rozhodnutí odvolacího orgánu zrušil. Finanční ředitelství v Brně však odvolání opět zamítlo. Poté Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 9. 2010 rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně zrušil, na základě čehož Finanční ředitelství v Brně dodatečný platební výměr zrušilo a řízení zastavilo. Nepřiměřená délka řízení a nezákonná rozhodnutí měly tyto důsledky: a) žalobce nebyl schopen dodatečně doměřenou daň z vlastních prostředků uhradit, b) byl nucen žádat příbuzné a známé o finanční výpomoc, c) byl omezen v nakládání s majetkem (bylo zřízeno zástavní právo k automobilu), d) nemohl se ucházet o veřejné zakázky, e) byl nucen přistoupit k prodeji spoluvlastnického podílu na pozemcích v k. ú. XY, e) žalobce byl nucen uhradit i daňové penále, f) byl prověřován orgány činnými v trestním řízení pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, g) bylo mu v důsledku stanovení vyššího základu daně doměřeno i pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Právní předchůdce žalobců tak požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, dále ve výši 400 000 Kč v souvislosti s nezákonným rozhodnutím a dále náhradu škody ve výši 2 587 357 Kč z nuceného prodeje pozemků s lesními porosty v k. ú. XY (skutečná hodnota spoluvlastnického podílu činila ke dni převodu 3 968 305 Kč, prodej se uskutečnil za částku 1 500 000 Kč). O části nároku již bylo dříve pravomocně rozhodnuto, soudy nižších stupňů tak naposledy rozhodovaly o zaplacení nemajetkové újmy 4 000 000 Kč s příslušenstvím a o majetkové škodě vyčíslené částkou 2 587 357 Kč s příslušenstvím.

Rozsudek odvolacího soudu žalovaná napadla, a to v rozsahu „části výroku I., kterou byla žalované uložena platební povinnost, tj. kterou se rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. až VII. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení 7,75 % ročně od 12. 6. 2012 do zaplacení jdoucím do tří dnů od právní moci rozsudku“ dovoláním, které Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl.

Podle ustanovení dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V předmětné věci proto dovolání není přípustné, neboť dovoláním dotčeným výrokem nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč a nejde o žádnou z taxativně u vedených výjimek, kdy je výše plnění nerozhodná.

Za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je třeba považovat sice výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy o němž bylo nebo podle obsahu dovolání má být rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem. I podle důvodové zprávy k , jenwž mimo jiné nově formuloval , si navrhovaná změna v prvé řadě pomocí rozšíření výjimek z jinak široce formulované přípustnosti dovolání klade za cíl odbřemenění dovolacího soudu. Ke změnám navrhovaným v písmenu c) odst. 1 důvodová zpráva uvádí, že „ve sporech o peněžitá plnění nepřevyšující 50 000 Kč je přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vyloučena jen v případech, kdy o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem. Jinak řečeno, tam, kde předmětem sporu je zaplacení částky nepřevyšující 50 000 Kč, nevylučuje ustanovení přípustnost dovolání proti těm rozhodnutím odvolacího soudu, která (ač vydána v rámci takového sporu) nejsou rozhodnutími o peněžitém plnění (např. šlo-li o mezitímní rozsudek). Navrhovaná změna má tuto možnost vyloučit.“ Z citované důvodové zprávy nutno dovodit, že znění účinné od 30. 9. 2017 znamená zúžení možnosti podání dovolání v tzv. „bagatelních věcech“, nikoli její rozšíření (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. ). Ústavní soud se k této rozhodovací praxi Nejvyššího soudu přihlásil v usnesení ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. , kde shledal ústavně konformním postup Nejvyššího soudu i v případě štěpení nároku, tj. kdy „podstatná není částka, o níž odvolací soud rozhodl, ale výše peněžitého plnění, do níž je podáno dovolání.“

Vady řízení namítané žalovanou (zejména tvrzená nepřezkoumatelnost rozsudku odvolacího soudu) nemohou založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží podle jen tehdy, je-li dovolání již jinak (ve smyslu ) přípustné, což ovšem není případ nyní projednávané věci.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 3. 2023

JUDr. David Vláčil předseda senátu