Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 870/2023

24 Cdo 870/2023-24

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobce P. R.,narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, k žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2021, č. j. -49, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 10. 2020, č. j. -34, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobceproti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 6. 2022, č. j. -15; takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (jako soud prvního stupně rozhodující o podané žalobě pro zmatečnost) usnesením ze dne 4. 3. 2022, č. j. -6, odmítl podle pro opožděnost odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 68Co 419/2020- 3, jímž byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost (směřující proti jinému blíže označenému rozhodnutí) a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze jako soud odvolací napadené usnesení potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (rozumí se samo sebou o žalobě pro zmatečnost).

Proti posledně uvedenému rozhodnutí podal žalobce jak žalobu pro zmatečnost, tak i dovolání. Při podání dovolání žalobce nebyl zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání [ , (dále jen „ “)]. Součástí dovolání byla znovu opakovaná žádost o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Ustanovení , které upravuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanoví , podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle platí, že není-li splněna podmínka uvedená v , postupuje se obdobně podle ; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle přípustné.

Podle jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v viz též věta třetí a věta třetí ).

Nejvyššímu soudu je, stejně jako soudům nižších stupňů, z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i řádných a mimořádných opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. ). V podrobnostech lze rovněž odkázat na naprosto výstižné hodnocení těchto návrhů soudem prvního stupně, jak bylo provedeno v jím vydaném usnesení ze dne 29. 9. 2021, č. j. -30 (odstavec 9 a násl.).

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podání žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak dle a nemůže požívat právní ochrany. K tomu Nejvyšší soud připomíná, že i v řízení, jež předcházelo vydání žalobou pro zmatečnost napadeného rozhodnutí, nebylo žádosti žalobce o osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce vyhověno (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 10. 2020, č. j. -34, potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 25. 1. 2020, č. j. -49).

Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, nejsou tak splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání. Nejvyšší soud proto podle věty třetí, a řízení o jeho dovolání zastavil.

Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupce advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Dovolacímu soudu je rovněž z jeho rozhodovací činnosti známo, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, přičemž v těchto řízeních přistupuje též k hojnému využívání opravných prostředků zahrnujících i četná dovolání. Výsledkem tohoto žalobcova dlouhodobého počínání je pak mimo jiné i to, že si žalobce musí být své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen vědom, jelikož je mu tato povinnost známa z jiných probíhajících řízení, v nichž byl mnohokrát k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení bezúspěšně vyzýván (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. , ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. , ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. , ze dne 15. 4. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. ).

Doplňuje se závěrem, že nebyly shledány důvody pro odmítnutí dovolání pro jeho objektivní nepřípustnost, ač odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, neboť byla-li taková rozhodnutí vydána v řízení o žalobě pro zmatečnost, není proti nim (ve smyslu ) již další žaloba pro zmatečnost dle přípustná, neuplatní se tak důvody výluky dovolání ve smyslu

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 3. 2023

JUDr. David Vláčil předseda senátu