Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2696/2022

25 Cdo 2696/2022-108

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: V. K., narozený dne XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Jiřím Slezákem, advokátem se sídlem Ulrichovo nám. 737/3, 500 02 Hradec Králové, proti žalovaným: 1. statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 02 Hradec Králové, 2. Technické služby Hradec Králové, IČO 64809447, se sídlem Na Brně 362, 500 06 Hradec Králové, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8, o náhradu újmy 379 716 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 5. 2022, č. j. -85, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. 5. 2022, č. j. -85, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 12. 1. 2022, č. j. -50, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 379 716 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Soudy vyšly ze zjištění, že žalobce dne 19. 9. 2018 upadl na chodníku v XY ulici v XY a utrpěl vícečetnou zlomeninu kolena a tříštivou zlomeninu části stehenní kosti. Chodník byl tvořen betonovými dlaždicemi, které byly popraskané, v některých místech části dlaždice zcela chyběly, povrch chodníku byl nerovný. Žalobce si mechanismus pádu nepamatuje, neví, jestli zakopl o dlaždici, stoupl na uvolněnou dlaždici nebo do prohlubně po dlaždici. O stavu chodníku věděl, byl blízko jeho bydliště, chodil tam pravidelně. Sám uvedl, že chodník nebyl v dobrém stavu, jak je to v XY obvyklé. Po právní stránce soudy věc posoudily podle a , o pozemních komunikacích, (dále jen „ “), a podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. . Odvolací soud dovodil, že když se přesný mechanismus zranění nepodařilo zjistit, neprokázal žalobce existenci závady ve schůdnosti. Současně uzavřel, že jedna uvolněná dlaždice nemohla na stávajícím stavu chodníku představovat nenadálou a nepředvídatelnou změnu hrozící vznikem újmy, tedy závadu ve schůdnosti ve smyslu . Odvolací soud neshledal ani obecnou odpovědnost žalovaných podle , neboť se neprokázalo, že by porušili nějakou svoji povinnost.

Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla vyřešena. Odkazuje sice na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a cituje ho, nicméně připomíná, že se dovolací soud ve své judikatuře zabýval především otázkami v souvislosti s úrazy na komunikacích v zimním období. Proto považuje svůj problém, k němuž došlo v jiném ročním období, za výjimečný. Jako dovolací důvod dovolatel uvádí nesprávné právní posouzení věci. Vytýká odvolacímu soudu jeho přesvědčení, že se neprokázala existence závady ve schůdnosti spočívající v našlápnutí dovolatele na uvolněnou dlaždici. Jednalo se o nečekanou a mimořádnou událost. Samotné zranění svědčí pro určitý šok, který dovolatel utrpěl po pádu. Vyžadovat po něm naprosto přesný popis „kroku za krokem“ by bylo velmi přísné. Dovolatel nemohl předvídat zhoupnutí dlaždice, na kterou došlápl, a proto se pro něj jednalo o nenadálou a nečekanou závadu ve schůdnosti. Na závěr dovolatel opakuje, že se domáhá revize právního posouzení věci tak, že šlo o nenadálou a nečekanou závadu ve schůdnosti, která vybočovala z jinak celkově zhoršeného stavu chodníku, což žalobci bylo známo, a jeho nárok je proto důvodný. Navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Oba žalovaní i vedlejší účastnice na jejich straně ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že souhlasí s napadeným rozhodnutím a považují ho za správné. Navrhli odmítnutí nebo zamítnutí dovolání.

Nejvyšší soud posoudil dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „ “) a jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), zastoupeným advokátem ve smyslu , shledal, že dovolání žalobce není podle přípustné.

Rozhodnutí odvolacího soudu je při řešení otázky odpovědnosti za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, podle níž úprava obsažená v silničním zákoně zakládá zpřísněnou (tzv. objektivní) odpovědnost vlastníka komunikace za újmu, která vznikne uživateli v důsledku zvláštní nekvality komunikace definované pojmem závada ve schůdnosti. Jde o odpovědnost bez ohledu na protiprávnost a zavinění (za výsledek). Popsaná odpovědnost však není založena na jakékoliv nekvalitě komunikace, nýbrž je spojena jen s určitou zvláště kvalifikovanou okolností, kterou je výskyt tzv. závady ve schůdnosti, definované v . Závadou ve schůdnosti může být jen takový úsek (místo) komunikace, který se svou nekvalitou vymyká obecnému stavu natolik, že jej uživatel není schopen rozlišit a upravit způsob chůze tomuto nenadálému nebezpečí. Není přitom vyloučeno, že závada ve schůdnosti se může vyskytnout i v úseku špatného stavebního stavu komunikace, jestliže (ne)kvalitu vozovky či chodníku natolik výrazně překračuje, že ji uživatel nemůže rozpoznat ani při pohybu uzpůsobeném zhoršenému stavu komunikace (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , uveřejněného pod č. 57/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“). Jinými slovy závadou, s níž jedině se pojí objektivní odpovědnost vlastníka komunikace, je výrazně kvalitativně zhoršené místo oproti celkovému okolnímu stavu komunikace, které je pro svou povahu či umístění pro uživatele nenadálé, tj. nepředvídatelné ve smyslu a 2 a vymyká se obecnému stavu komunikace natolik, že je uživatel není schopen rozlišit a upravit způsob chůze (jízdy) tomuto nenadálému nebezpečí (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. , a rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. , uveřejněný pod č. rozh. obč., ústavní stížnost proti tomuto rozsudku podaná byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 1. 12. 2021, sp. zn. ). V posuzované věci upadl žalobce na chodníku, který byl celkově ve špatném stavu, o čemž dovolatel věděl. Ať již příčinou pádu byla uvolněná nebo chybějící dlaždice, podle skutkového zjištění odvolacího soudu nevybočovalo takové místo z celkově neuspokojivého stavu chodníku, a již proto se o závadu ve schůdnosti ve smyslu jednat nemůže a nebyly tak splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaných podle tohoto ustanovení. Byť odvolací soud své rozhodnutí opíral o skutkový závěr, že se žalobci nepodařilo prokázat existenci závady ve schůdnosti, obsahuje rozhodnutí i právní závěr o tom, že závada jedné dlaždice v celkově neuspokojivém stavu chodníku nemůže představovat závadu ve schůdnosti. Právní posouzení věci odvolacím soudem je tedy v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a proto námitky dovolatele nemohou založit přípustnost dovolání podle Proti závěru o nesplnění podmínek obecné odpovědnosti za stav celého chodníku dovolatel námitky nevznáší, proto tento závěr nepodléhá dovolacímu přezkumu.

Považuje-li dovolatel svůj případ za výjimečný tím, že se na rozdíl od většiny případů řešených dovolacím soudem odehrál mimo zimní období, není z dovolání zřejmé, proč by tato okolnost měla hrát roli při výkladu pojmu závada ve schůdnosti definovaného v . Závěry vyplývající z ustálené shora citované judikatury jsou použitelné na posouzení závady ve schůdnosti, ať již je zkoumána za jakéhokoli ročního období. Z případů řešených dovolacím soudem, které se odehrály mimo zimní období, lze odkázat například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2006, sp. zn. , nebo ze dne 16. 12. 2020, sp. zn. . Nejedná se tak o právní otázku dosud neřešenou.

Zpochybňuje-li dovolatel skutkový závěr odvolacího soudu, že se nepodařilo prokázat, že příčinou vzniku újmy bylo došlápnutí dovolatele na dlaždici, která se zhoupla, což nemohl předpokládat, neuplatňuje způsobilý dovolací důvod ve smyslu Námitky proti zjištěnému skutkovému stavu či proti hodnocení důkazů nejsou předmětem dovolacího přezkumu a nezakládají přípustnost dovolání podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).

Dovolání směřující proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není přípustné vzhledem k ustanovení

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání podle jako nepřípustné odmítl.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon (exekuci).

V Brně dne 9. 3. 2023

JUDr. Hana Tichá

předsedkyně senátu