Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tdo 57/2023

4 Tdo 57/2023-242

USNESENÍ

P. M.

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného P. M.

odmítá

.

Odůvodnění:

1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. 10. 2022 sp. zn. byl podle § 353 odst. 2 tr. ř. zamítnut návrh obviněného P. M. na propuštění z výkonu ochranného psychiatrického léčení v ambulantní formě, které mu bylo uloženo usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 3. 2018 pod sp. zn. .

Následnou stížnost obviněného proti shora citovanému rozhodnutí soudu prvního stupně zamítl Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 11. 2022 sp. zn. podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.

2. Na uvedené rozhodnutí stížnostního soudu reagoval obviněný P. M.

dovoláním

s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) a k) tr. ř. V jeho odůvodnění namítl, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, když současně bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení. Tento názor opřel o ustanovení § 99 odst. 6 tr. zákoníku, podle kterého ochranné léčení trvá, dokud to vyžaduje jeho účel. K tomu konkrétně podotkl, že mu bylo psychiatrické ambulantní léčení uloženo již v první polovině roku 2018 a trvá tak bezmála pět let. Za tu dobu neměl při fungování v běžném životě jediný problém a nedopustil se ani žádného trestného činu či přestupkového jednání. Podle něj tak lze dovodit, že účel uloženého ochranného léčení již byl naplněn a není důvod v něm pokračovat. V uvedené souvislosti poukázal na názor ošetřujícího lékaře P. P., který byl opakovaně osobně slyšen před soudem a vyjádřil zde přesvědčení, že posuzovaný pacient by užíval předepsanou medikaci i po skončení ochranného léčení. Dovolatel tuto otázku s P. probíral osobně, naposledy při pravidelné lékařské prohlídce dne 28. 11. 2022. Při ní ošetřujícímu lékaři potvrdil, že léky stále užívá a užívat bude i v budoucnu. Proto se domnívá, že soudy posoudily nutnost dalšího trvání ochranného léčení nesprávně. Po jeho výtce se totiž nedůvodně přiklonily k názoru vyjádřenému v posudku Psychiatrické nemocnice v XY (znaleckého u), který byl ovšem vypracován až s ročním odstupem od jeho vyšetření, vycházel tedy ze zcela neaktuálních údajů a tím fakticky ztratil na validitě pro účely nynějšího řízení. Z výše rekapitulovaných důvodů tak dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení stížnostního soudu zrušil a přikázal mu věc k novému projednání a rozhodnutí.

3. Pověřená státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve

vyjádření

v rámci řízení podle § 265h odst. 2 tr. ř. připomněla, že dovoláním lze v trestním řízení napadat pouze taková rozhodnutí soudů učiněná ve druhém stupni ve věci samé, která jsou výslovně uvedena v § 265a odst. 2 písm. a) – h) tr. ř. Zdůraznila, že jde o taxativní výčet, do nějž usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2022 sp. zn. nepatří a dovolání proti němu tudíž podat nelze. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud předložené dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustné a aby tak podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání. Souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání vyjádřila i pro případ jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

4. Než mohlo být posouzeno, zda je P. M. podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroků rozhodnutí soudu, které se ho bezprostředně dotýkají, zda jeho dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájkyně (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.) a zda současně splňovalo formální a obsahové náležitosti předpokládané v ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř., bylo třeba se nejprve zabývat otázkou, jestli je jeho písemné podání – dovolání přípustné. Nejvyšší soud přitom dospěl k závěru, že tomu tak

není

.

5. V obecné rovině je třeba připomenout, že dovolání zavedené do trestního řádu novelou provedenou , s účinností od 1. 1. 2002, bylo koncipováno jako specifický a relativně úzce specializovaný mimořádný opravný prostředek. Jeho přípustnost proto zákonodárce poměrně striktně omezil pouze na vybraná meritorní rozhodnutí soudů druhého stupně, jež byla zařazena do taxativního výčtu v ustanovení h) tr. ř. Žádné jiné (další) rozhodnutí, které do daného okruhu nepatří, pro účely dovolání za „rozhodnutí ve věci samé“ považovat nelze.

Podle § 265a odst. 2 tr. ř. se přitom rozhodnutími ve věci samé rozumějí:

a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen

trest, popřípadě

ochranné opatření

nebo bylo upuštěno od potrestání,

b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,

c) usnesení o zastavení trestního stíhání,

d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,

e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření

,

f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,

g) usnesení o schválení narovnání, nebo

h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g) tr. ř.

6. Z nadepsaného uzavřeného výčtu je zřejmé, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2022 sp. zn. svou povahou a obsahem do okruhu rozhodnutí, proti nimž zákon připouští dovolání,

nespadá

. V dané souvislosti je totiž třeba zdůraznit, že Obvodní soud pro Prahu 6, jako soud prvního stupně, usnesením ze dne 14. 10. 2022 sp. zn. dovolateli ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě

neukládal, ale rozhodl o tom, že se P. M. z výkonu tohoto ochranného opatření nepropouští. Nešlo tedy o rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 2 písm. a) či e) tr. ř., a ani napadené zamítavé usnesení Městského soudu v Praze jako soudu stížnostního tak logicky

nelze

považovat za rozhodnutí podle § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř., které by podléhalo případnému dovolacímu přezkumu.

Na tomto závěru nemohlo nic změnit ani frapantně vadné poučení o opravných prostředcích obsažené v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí, kterým stížnostní soud jmenovanému zcela kuriózně, ale především věcně nesprávně, „přiznal“ takové procesní oprávnění, jež mu ze zákona nenáleží. Zde je třeba zdůraznit zásadu, že nikdo nemůže mít více práv, než mu zákon přiznává.

7. Nejvyšší soud proto konstatoval, že písemné podání P. M., označené jako dovolání, nesplnilo základní podmínku přípustnosti dovolání vymezenou v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř., a proto bylo podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnuto, jako nepřípustné. Dovolací senát rozhodl tímto způsobem za splnění podmínky podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, aniž by k tomu bylo třeba souhlasu stran.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 15. 2. 2023

JUDr. František Hrabec

předseda senátu