Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 134/2021-529

-529

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobce Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873, jako insolvenčního správce dlužníka INTERINVEST Praha s. r. o., zastoupeného JUDr. Zbyňkem Jirouškem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, PSČ 140 00, proti žalovanému ZET - KOMPONENT s. r. o.,se sídlem v Praze 9, Ocelářská 1354/35, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 27135454, zastoupenému Mgr. Michalem Pokorným, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, PSČ 120 00, o určení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 179 ICm 2854/2016, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka INTERINVEST Praha s. r. o., se sídlem v Praze 9, Ocelářská 35, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 26170485, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. června 2021, č. j. 179 ICm 2854/2016, -497 (), takto:

Odůvodnění:

1. Rozsudkem ze dne 21. února 2020, č. j. -424, určil Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“), že kupní smlouva ze dne 4. dubna 2014 uzavřená mezi dlužníkem (společností INTERINVEST Praha s. r. o.) jako prodávajícím a žalovaným (společností ZET - KOMPONENT s. r. o.) jako kupujícím, jejímž předmětem byl prodej tam specifikovaných nemovitostí, je vůči věřitelům dlužníka právně neúčinná (bod I. výroku), uložil žalovanému povinnost vydat tam specifikované nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka (bod II. výroku) a zaplatit do majetkové podstaty dlužníka částku ve výši 4 500 000 Kč (bod III. výroku). Současně rozhodl o nákladech řízení a o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů státu za tlumočné (body IV. a V. výroku).

2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu , (dále též jen „“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek, které mají být dovolacím soudem posouzeny jinak. Tvrdí, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

4. Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Dle ustanovení pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

5. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje (ani jen) pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

6. Z ustálených judikatorních závěrů Nejvyššího soudu rovněž vyplývá, že spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit. To, že „vyřešená právní otázka v této věci má být dovolacím soudem posouzena jinak“, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ani v režimu (o žádné z tam označených rozhodnutí ostatně ve věci nejde), ani v režimu K tomu srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. .

7. K vymezení přípustnosti dovolání srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , či ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. .

8. Výše uvedenému požadavku dovolatel v projednávané věci nedostál, neboť se z dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) nepodává údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. K přípustnosti dovolání dovolatel pouze uvedl, že napadené rozhodnutí je takové, „kde mají být dovolacím soudem vyřešené právní otázky posouzeny jinak“. Takové vymezení přípustnosti dovolání není způsobilým vymezením a nemůže se jednat ani o přípustnost založenou tím, že mají být dovolacím soudem vyřešené právní otázky posouzeny jinak, když dovolatel neuvádí, od kterého (svého) řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit.

9. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle a , neboť neobsahuje řádné vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 1. 2023

Mgr. Milan Polášek předseda senátu