Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Nd 649/2022

-62

USNESENÍ

R. I.

1) České republice –

Městskému soudu v Brně

se sídlem v Brně, Polní č. 994/39, IČO 00025062,

2)

České republice – Krajskému soudu v Brně

se sídlem v Brně, Rooseveltova č. 648/16, IČO 00215724,

3)

České republice –

Ministerstvu spravedlnosti

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 427/16, IČO 00025429,

4)

S. M.

,

soudnímu exekutorovi se sídlem exekutorského úřadu v XY, IČO XY,

5) Raiffeisen stavební spořitelně a. s.

se sídlem v Praze 4 – Nuslích, Hvězdova č. 1716/2b, IČO 49241257, a

6) Č. V.

, soudnímu znalci se sídlem XY, o „neplatnost exekučního řízení“, o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. října 2021, č. j. -20, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o přikázání věci jinému soudu, takto:

Věc, vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. ,

se nepřikazuje

Okresnímu soudu v Děčíně.

Odůvodnění:

Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2021, č. j. -20, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13. 4. 2021, č. j. -13, jímž soud podle ustanovení odmítl podání žalobce doručené soudu dne 4. 1. 2021, neboť přes výzvu soudu nebylo uvedené podání řádně opraveno a doplněno a pro tento nedostatek není možné v řízení pokračovat, podal žalobce (podáním ze dne 28. 12. 2021) „návrh na zahájení řízení na obnovu řízení dle ust. , popř. zmatečnost dle ust. “ a současně navrhl, aby „spis byl postoupen jinému soudu, navrhuji OS v Děčíně“. Návrh na přikázání věci dále neodůvodnil.

K námitce žalobce učiněné podáním ze dne 28. 12. 2021 bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 4. 2022, č. j. -44, rozhodnuto, že soudce Městského soudu v Brně Mgr. Václav Rozmahel není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. .

Podle ustanovení nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (, a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Podle ustanovení jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Podle ustanovení jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle . Jde-li o vyloučení podle a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v (odstavec 2).

Podle ustanovení o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle ustanovení jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu;není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle .

Z citovaných ustanovení se podává, že postupem podle může být věc přikázána (k žádosti předsedy okresního soudu) jinému soudu téhož stupně (s výjimkou situace předpokládané ) tehdy, jsou-li splněny buď předpoklady vymezené v , odst. 2 část první věty za středníkem , anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle o vyloučení soudce či soudců dotčeného soudu a současně není možné věc přikázat jinému soudci téhož soudu ( ).

Z obsahu předloženého spisu se podává, že soudce Mgr. Václav Rozmahel zařazený do soudního oddělení 39 Městského soudu v Brně, kterému podle rozvrhu práce projednání a rozhodnutí věci přísluší, neoznámil podle předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl v projednávané věci vyloučen (natož aby tak učinili všichni soudci tohoto soudu), a nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení uvedeného soudce (návrhu žalobce na jeho vyloučení nebylo vyhověno) ani žádného ze soudců Městského soudu v Brně podle Není tudíž naplněn alespoň jeden z předpokladů, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že Městský soud v Brně předložil věc „s návrhem žalobce na delegaci vhodnou dle “, zabýval se Nejvyšší soud též tím, zda návrh žalobce neobsahuje skutečnosti odůvodňující přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti ( ).

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. ).

Právo na zákonného soudce podle y, vztahující se na příslušnost soudu i na konkrétní osobu soudce, představuje neopomenutelnou podmínku řádného výkonu soudní moci. Nejenže upevňuje soudcovskou nezávislost, nýbrž současně chrání účastníky řízení před libovolným či účelovým obsazením soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. ). Jedním z předpokladů naplnění tohoto práva je respektování zákonem stanovené věcné, funkční a místní příslušnosti soudu. Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci.

Nejvyšší soud již dříve dospěl k závěru, že důvodem pro delegaci vhodnou nemohou být okolnosti, které by mohly být důvodem k vyloučení soudce podle Návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, založenému na tvrzeném vztahu soudce daného soudu k účastníkům, jejich zástupcům nebo k projednávané věci, proto nemůže být vyhověno (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. , ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. , ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. , a ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. ). Vzhledem k tomu, že i podání žalobce ze dne 28. 12. 2021 jsou postavena výlučně na okolnostech, které by mohly být důvodem k vyloučení soudce podle , nelze ani v projednávané věci o delegaci vhodné uvažovat.

Nebyly-li splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ( a 2 ), Nejvyšší soud rozhodl, že věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. se Okresnímu soudu v Děčíně nepřikazuje.Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 12. 2022

JUDr. Pavel Malý předseda senátu