Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 164/2013

32 Nd 164/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce J. K., zastoupeného JUDr. Petrem Tichým, advokátem, se sídlem v Pelhřimově, Dr. Tyrše 58, PSČ 393 01, proti žalované České republice - Okresnímu soudu v Pelhřimově, se sídlem v Pelhřimově, třída Legií 876, PSČ 393 01, identifikační číslo osoby 00024651, o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně, takto: Věc vedená u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. se nepřikazuje Okresnímu soudu v Hodoníně.

Odůvodnění:

V podání ze dne 22. dubna 2011 žalobce mimo jiné navrhl, aby věc byla přikázána jinému soudu podle „mimo působnost Jihočeského kraje z důvodu zajištění nepodjatosti soudu vzhledem ke skutečnosti, že předmětná žaloba je jednoznačně podána proti Okresnímu soudu v Pelhřimově“. Žalobce zdůraznil, že podle ustanovení (dále též jen „ “) jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci soudci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k „věci účastníků“ je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podáním ze dne 31. května 2011 pak k výzvě soudu návrh upřesnil tak, že navrhuje delegování věci Okresnímu soudu v Hodoníně. Poté, co Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl usnesením ze dne 31. května 2012, č. j. -60, že soudkyně Okresního soudu v Pelhřimově JUDr. Miloslava Jarošová, jíž byla věc přidělena, není vyloučena z jejího projednání a rozhodnutí, žalobce podáním ze dne 20. listopadu 2012 sdělil, že „i nadále“ trvá na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně z důvodu vhodnosti, přičemž nevhodnost spatřuje v projednávání věci soudem, který je sám stranou žalovanou.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. ledna 2013, č. j. -73, návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně nevyhověl. Návrh podle jeho obsahu posoudil jako návrh na tzv. delegaci nutnou podle ustanovení a dovodil, že není-li soudkyně Okresního soudu v Pelhřimově JUDr. Miloslava Jarošová z projednávání a rozhodnutí věci vyloučena, předpoklady pro postup podle tohoto ustanovení splněny nejsou.

V podání ze dne 13. února 2013 žalobce vyjádřil přesvědčení, že jeho návrh byl důvodným návrhem na delegaci vhodnou, a uvedl, že opětovně podává návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně z důvodu vhodnosti, neboť není zaručena objektivnost soudu, který je sám žalovanou stranou.

Nejvyšší soud z procesní opatrnosti (ve snaze vyloučit odepření spravedlnosti) posoudil žalobcovo podání ze dne 13. února 2013 jako nový návrh na delegaci, a to jako návrh na delegaci vhodnou. Tento návrh pak shledal nedůvodným.

Podle ustanovení nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni ( , a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2).

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich podjatosti.

Nejvyšší soud vychází ve své ustálené rozhodovací praxi z názoru, že důvod vhodnosti ve smyslu ustanovení představují okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Důvodem pro delegaci vhodnou podle ustanovení tak nemohou být okolnosti, které by mohly být důvodem k vyloučení soudce podle ustanovení , a návrhu na delegaci vhodnou, která je zdůvodněna vztahem soudce k účastníkům nebo k projednávané věci, nemůže být proto vyhověno (srov. např. usnesení ze dne 1. února 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 157, usnesení ze dne 28. srpna 2007, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, sešit č. 1, ročník 2008, na str. 14, a usnesení ze dne 19. října 2011, sp. zn. , ze dne 29. listopadu 2012, sp. zn. , a ze dne 16. dubna 2013, sp. zn. , jež jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Právě o takovou situaci, na niž míří uvedené judikatorní závěry, se jedná též v souzené věci. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky ani proto, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

V Brně dne 5. listopadu 2013

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu