Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3136/2022

30 Cdo 3136/2022-150

USNESENÍ

F. B.

advokátem se sídlem v České Třebové, U Javorky 976, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 226 400 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2022, č. j. -127, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 17. 3. 2021 domáhal po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklých v souvislosti s trestním stíháním žalobce, jenž byl obviněn a trestně stíhán před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí pro přečin ohrožování výchovy dítěte.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 26. 10. 2021, č. j. -89, zamítl žalobu, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 3. 2021 do zaplacení (výrok I), a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 18 092 Kč (výrok II). Dále soud prvního stupně doplňujícím rozsudkem ze dne 12. 1. 2022, č. j. -112, doplnil svůj rozsudek ze dne 26. 10. 2021, č. j. -89, o tyto výroky: „III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 5 920 Kč ve výši 8,25 % ročně od 16. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.“ a „IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 20 480 Kč ve výši 8,25 % ročně od 16. 3. 2021 do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.“ (výrok I doplňujícího rozsudku). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II doplňujícího rozsudku).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení 300 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v rozsahu výroku I včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl.

Dovolání je vadné ohledně otázky, zdali je možné považovat za přiměřené odškodnění újmy pouze formou omluvy a konstatováním porušení práva, pokud dojde k zásahu do práv a svobod chráněných d (bod 3b dovolání), neboť v této části posuzované dovolání neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením , protože žalobce nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání pro tuto otázku. Vymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je přitom třeba provést pro každý jednotlivý dovolací důvod samostatně. Jen tak bude zaručeno splnění účelu novely ( ), když advokáti dovolatelů budou před podáním dovolání u každého jednotlivého dovolacího důvodu nuceni posoudit, zda daná konkrétní právní otázka již byla v judikatuře Nejvyššího soudu vyřešena, případně jakým způsobem, a zda tedy vůbec má smysl se v této právní otázce na Nejvyšší soud obracet. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení , aniž by bylo z dovolání zřejmé, od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odvolací soud odchýlil, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem vyřešena nebo je rozhodována rozdílně, případně od kterého (svého dříve přijatého) řešení se dovolací soud má odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. , nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ). K ústavní konformitě požadavku na vymezení důvodů přípustnosti dovolání se pak Ústavní soud vyjádřil ve stanovisku pléna ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. .

Námitky žalobce, že soudy v rámci hodnocení důkazů některé důkazy, argumenty a námitky zcela pominuly a ani se s nimi jinak nevyrovnaly (bod 3a dovolání), a zda postup odvolacího soudu, který přihlédl prakticky jen k údajnému malému strachu poškozeného z nepodmíněného trestu a toto výrazně nadhodnotil a dále obdobně jako soud prvního stupně přehlédnul, eventuálně zlehčoval i další významné újmy, které z výslechů vyplynuly, eventuálně vybral neodůvodněně jen některé z tvrzených újem, odpovídá zákonným požadavkům na volné hodnocení důkazů (bod 3c dovolání), nemohou založit přípustnost dovolání podle , neboť nejde o právní otázky výkladu stran způsobu zjištění rozhodných skutečností, nýbrž o nesouhlas žalobce s tím, k jakým skutkovým zjištěním odvolací soud dospěl. Dovolatel jimi proto uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod ( ).

Rovněž námitka, zdali je omluva adresovaná právnímu zástupci, který nemá výslovně v plné moci zmocnění k přijímání omluv, účinná (bod 2b dovolání), není způsobilá založit přípustnost dovolání podle , neboť ji žalobce staví na vlastní skutkové verzi odporující zjištění odvolacího soudu, že omluva byla žalovanou poskytnuta žalobci. Jde proto o uplatnění nezpůsobilého dovolacího důvodu ( ), neboť jde ve skutečnosti o námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nikoli proti jím učiněnému právnímu posouzení.

Otázka, zdali je možné posoudit napadené rozhodnutí odvolacího soudu jako přiměřené ve světle jiných podobných rozhodnutí, když vždy byla dosud finanční satisfakce přiznána (bod 1 dovolání), je otázkou v obecném slova smyslu, nikoli právní otázkou, na které by napadené rozhodnutí spočívalo, což ji diskvalifikuje z možnosti založit přípustnost dovolání, neboť tak, jak je formulována, na jejím zodpovězení napadené rozhodnutí nestojí (odvolací soud na jejím řešení své rozhodnutí nezaložil, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Otázka rozhodného období pro posouzení nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím o zahájení trestního stíhání, které se následně ukázalo být nezákonné ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť ji odvolací soud posoudil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. ), pokud ji zohlednil počínaje okamžikem nastoupení účinků usnesení o zahájení trestního stíhání a nepřihlédl k okolnostem nastalým před tímto okamžikem.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle , části věty před středníkem a a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem (žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem), přičemž žalovaná nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle , ve znění účinném od 1. 7. 2015 (viz čl. II bod 1 ve spojení s čl. VI ) ve výši 300 Kč ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 12. 2022

JUDr. Pavel Simon předseda senátu