Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 ICdo 78/2022-120

KSOS 22 INS 6142/201911 ICm 95/202027 ICdo 78/2022-120

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně TRABBAU a. s., se sídlem v Praze 2, Lublaňská 1002/9, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 28582675, zastoupené Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, PSČ 779 00, proti žalovanému Mgr. Danielu Siwy, se sídlem v Českém Těšíně, Hlavní třída 87/2, PSČ 737 01, identifikační číslo osoby 71332685, jako insolvenčnímu správci dlužnice KVADRO, spol. s r. o., se sídlem v Ostravě, Hlávkova 428/3, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 42864593, zastoupenému JUDr. Oskarem Povetzem, advokátem, se sídlem v Českém Těšíně, Hlavní třída 87/2, PSČ 737 01, o pravost a pořadí přihlášené pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice KVADRO, spol. s r. o., vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 1. 2022, č. j. , -83 ( ), takto:

I. Dovolání seodmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 29. 6. 2021, č. j. -46 ( ), zamítl žalobu o určení, že pohledávka žalobkyně jako věřitelky ve výši 5.750.000 Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného proti dlužnici KVADRO, spol. s r. o. (dále též jen „dlužnice“), dle seznamu přihlášených pohledávek evidovaná pod poř. č. 36, je po právu a zjišťuje se pro účely insolvenčního řízení jako pohledávka nezajištěná, nevykonatelná a nejedná se o pohledávku vyplývající z účasti žalobkyně ve společnosti dlužnice (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Odvolací soud dospěl k závěru, podle něhož skutečnost, zda dovolatelka odstoupila od dohody o poskytnutí dobrovolného přípatku mimo základní kapitál, či nikoliv, je „nepodstatná“. K tomu dodal, že „již v původní přihlášce“ byla pohledávka co do důvodu svého vzniku specifikována „jako pohledávka z titulu nároku na vrácení dobrovolného příplatku mimo základní kapitál ve výši 5.750.000 Kč. Právní hodnocení povahy této pohledávky, když byla v přihlášce označena jako pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení, není relevantní …, je věcí soudu a není náležitostí přihlášky pohledávky“.

[5] Tento závěr je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Z té se podává, že důvodem vzniku popřené pohledávky [ve smyslu a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( )] se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, tj. skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci této pohledávky, nikoliv (pouhá) právní kvalifikace pohledávky. Skutkové okolnosti přitom musí být vylíčeny tak, aby v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel uplatňuje (přihlašuje) svůj nárok do insolvenčního řízení, umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem). Vylíčení těchto skutečností (jež může mít – zprostředkovaně – původ i v odkazu na u, kterou věřitel připojí k přihlášce) slouží k vymezení předmětu přihlášky po skutkové stránce (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. , a judikaturu citovanou v odst. 29 jeho odůvodnění). Ve smyslu ustanovení , ve znění účinném od 31. 3. 2011, je kvalitativní změna skutečností, na nichž se přihlášená pohledávka zakládá (změna důvodu vzniku přihlašované pohledávky), nebo změna pořadí přihlašované pohledávky (uplatněním dřívějšího pořadí, než bylo přihlášeno) možná jen do uplynutí lhůty k přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. ).

[6] Jak se podává z insolvenčního rejstříku, lhůta k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení uplynula v pondělí 15. 7. 2019.

[7] V (původní) přihlášce ze dne 12. 7. 2019 (zveřejněné v insolvenčním rejstříku dne 19. 7. 2019) dovolatelka jako důvod vzniku přihlašované pohledávky uvedla: „Na základě dohody o poskytnutí dobrovolného příplatku mimo základní kapitál ze dne 18. 5. 2017 věřitelka poskytla dobrovolný příplatek mimo základní kapitál dlužnice v celkové výši 5.750.000 Kč. Při poskytnutí dobrovolného příplatku nebylo určeno, zda se jedná o příplatek vratný či nevratný. Rozhodnutím valné hromady dlužnice došlo dne 19. 12. 2017 ke zrušení shora označeného příplatku mimo základní kapitál. Věřitelka a dlužnice z důvodu právní jistoty zrušily následně veškeré ústní i písemné dohody o příplatku mimo základní kapitál, které spolu měly uzavřeny. Písemným prohlášením ze dne 20. 12. 2017 dlužnice uznala uvedený dluh z titulu bezdůvodného obohacení a zavázala se, že věřitelce částku v celkové výši 5.750.000 Kč vrátí do 20. 12. 2022.“ K přihlášce kromě plné moci zástupce připojila zápis z jednání valné hromady konané dne 19. 12. 2017 a uznání dluhu z 20. 12. 2017.

[8] Z přihlášky a listin k ní připojených se jednoznačně podává, že dovolatelka jako důvod vzniku přihlašované pohledávky označila shora citované rozhodnutí valné hromady dlužnice o zrušení „vkladu“ (příplatku) „mimo základní kapitál“, resp. „z důvodu právní jistoty“, následné „zrušení veškerých ústních a písemných dohod o příplatku mimo základní kapitál“. O odstoupení od dohody o poskytnutí příplatku, které mělo těmto skutečnostem předcházet (neboť k němu mělo podle dovolatelky dojít již 24. 11. 2017) a jež mělo být (podle dovolací argumentace) skutečným důvodem vzniku přihlášené pohledávky, se dovolatelka v přihlášce nezmiňuje a jeho existence se nepodává ani z připojených příloh.

[9] Odstoupení od dohody o poskytnutí příplatku jako jiný důvod vzniku přihlášené pohledávky dovolatelka poprvé uvedla až v doplnění/opravě přihlášky ze dne 6. 9. 2019, tj. až po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení.

[10] Vycházel-li proto odvolací soud při posouzení pravosti přihlášené pohledávky z údajů obsažených v přihlášce (včetně jejích příloh) a nepřihlédl-li k později tvrzenému (odlišnému) důvodu vzniku pohledávky (tj. k odstoupení od dohody o poskytnutí příplatku), nijak se neodchýlil od shora citovaných judikatorních závěrů.

[11] Z uvedeného je patrné, že rozhodnutí odvolacího soudu na řešení otázek hmotného práva v dovolání předložených nezávisí. Všechny v dovolání předestřené otázky totiž předpokládají právě existenci žalobkyní provedeného odstoupení od dohody o poskytnutí příplatku.

[12] Podle je přitom jedním z předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. , v němž Nejvyšší soud vysvětlil, že dovolání není přípustné podle , jestliže dovolatel jako předpoklad jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí).

[13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 7. 12. 2022

JUDr. Marek Doležal předseda senátu