Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3441/2022

-75

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné V. H.,narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem se sídlem v Praze, Holečkova 419/21, proti povinnému Z. H., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Julií Filipovou, advokátkou se sídlem v Horšovském Týně, Luční 207, pro výživné manželky za období od 27. 5. 2020 do 7. 6. 2021 ve výši 52 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Ing. Petra Kučery, Exekutorský úřad Kladno, pod sp. zn. 150 EX 921/21, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. května 2022, č. j. -40, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1) Krajský soud v Plzni (dále „odvolací soud“) k odvolání povinného usnesením ze dne 31. 5. 2022, č. j. -40, potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň-jih (dále „soud prvního stupně“) ze dne 14. 2. 2022, č. j. -29, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinného ze dne 23. 9. 2021 na zastavení exekuce vedené pověřeným soudním exekutorem JUDr. Ing. Petrem Kučerou, Exekutorský úřad Kladno, pod sp. zn. 150 EX 921/21, pro vymožení pohledávky oprávněné na dlužném výživném nerozvedené manželky ve výši 4 000 Kč měsíčně za období od 27. 5. 2020 do 7. 6. 2021, tj. v celkové výši 52 000 Kč s příslušenstvím.

2) Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost s odkazem na ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, dále „“, vymezil jednak obecnou citací tohoto ustanovení, jednak tvrzením, že se odvolací soud „odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“.

3) Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) o dovolání povinného rozhodl podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno legitimovaným účastníkem exekučního řízení (viz , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl k závěru, že dovolání není přípustné ( ).

4) Nejvyšší soud ve své konstantní judikatuře vysvětlil, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této otázky hmotného nebo procesního práva odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , publikované pod číslem rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. dubna 2018, sp. zn. ). Nedílným předpokladem pro řádné naplnění výše uvedeného je skutečnost, že dovolatelem namítaný rozpor rozhodovací praxe dovolacího soudu s napadeným rozhodnutím nesmí být toliko zdánlivý, nýbrž svým obsahem či právními závěry musí být posuzovaná rozhodnutí ve skutečném (objektivním) rozporu.

5) Důrazný požadavek na splnění obligatorních náležitostí dovolání byl jednoznačně vyjádřen rovněž v recentní rozhodovací praxi Ústavního soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. února 2020, sp. zn. ).

6) Z uvedeného obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatel, byť zastoupen advokátkou, judikaturou vytýčenému požadavku na vymezení předpokladu přípustnosti dovolání nedostál. Z textu dovolání se totiž nelze dobrat toho, jakou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí, má dovolací soud vůbec řešit, současně nelze zjistit, od které konkrétní rozhodovací praxe (přičemž se musí jednat o praxi dovolacího soudu), resp. od jakých takovou praxí přijatých závěrů se podle názoru dovolatele měl odvolací soud při svém rozhodování odchýlit. Jednoduchý odkaz dovolatele na blíže nespecifikovanou „rozhodovací praxi dovolacího soudu“ nemůže být sám o sobě dostatečným vymezením kritéria přípustnosti dovolání podle

7) Nedostatek řádného vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení ), uplynula. Jedná se přitom o vadu, která brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze předpoklad přípustnosti dovolání posoudit.

8) Podle výsledku dovolacího řízení zaplatí dovolatel oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 210,80 Kč (viz věta první, a ), zahrnující odměnu za jeden úkon právní služby advokáta oprávněné, tj. za vyjádření k dovolání, vypočtené z tarifní hodnoty ve výši vymáhané pohledávky bez příslušenství (viz , a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů - dále „AT“), jednu paušální náhradu hotových výdajů ( AT) a položku 21% daně z přidané hodnoty ( , viz dále , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 11. 2022

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu