Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3451/2022

-1131

USNESENÍ

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 7. 2022, č. j. -478, potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2022, č. j. -431, jímž byla odmítnuta žaloba doručená soudu dne 3. 9. 2021, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že žalobkyně ani přes opakované výzvy soudu k opravě a doplnění žaloby neodstranila její vady tak, aby byla projednatelná, aby obsahovala dostatečná, souvislá a logicky navazující tvrzení a aby z ní bylo zřejmé, jaké a jakým způsobem stanovené částky se domáhá. Absence náležitého vymezení předmětu řízení co do skutkových okolností i co do předmětu řízení je důvodem k odmítnutí žaloby podle ; vady žaloby nebyly odstraněny ani prostřednictvím podaného odvolání.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s tím, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a že právní otázka doposud nebyla řešena dovolacím soudem a současně má být řešena jinak. Uvedla dále, že soud pochybil při svém postavení nezávislého a nestranného orgánu státní moci, dávajícího všem stranám sporu stejnou možnost k prosazení jejich práv. Zdůraznila svůj požadavek na náhradu škody ve výši minimálně pět milionů korun a skutkové okolnosti, jež má pro danou věc za podstatné, a označila za nepravdivý závěr, že neopravila a nedoplnila svá podání. Vytkla soudům, že nedodržely zásadu ústnosti a jednaly v její nepřítomnosti, a navrhla, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou – účastnicí řízení ( ), neobsahuje však zákonem požadované údaje, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a pro tento nedostatek nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje naplnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, a blíže je specifikovat, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části, viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (a na ně navazující usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. , a ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. ), a nemůže tak obstát ani jeho volná parafráze, k níž se v dané věci uchýlila dovolatelka.

Z povahy věci současně vyplývá, že u konkrétní otázky může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem stanovených kritérií přípustnosti dovolání – splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně pro řešení téže otázky bylo naplněno kritérium jiné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. , ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. , či ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. ). Dovolací soud přitom není oprávněn si důvod přípustnosti vymezit sám, neboť by tím narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. ). I z judikatury Ústavního soudu se pak podává, že pokud vyžaduje, aby Nejvyšší soud posoudil splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ). Schází-li v dovolání vymezení, v čem účastník spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti ( ), není Nejvyšší soud oprávněn dovolání věcně přezkoumat, jinak by porušil ústavně zaručené právo druhé strany na soudní ochranu podle d (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. ).

Potřebný údaj nelze dovodit ani z dalšího obsahu dovolání (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2017 sp. zn. ); dovolatelka v této věci pouze povšechně kritizuje postup soudů nižších stupňů a připomíná některé skutkové okolnosti, aniž by formulovala jakoukoli konkrétní právní otázku týkající se výkladu hmotného či procesního práva ve smyslu či označila judikaturu, od níž se měl odvolací soud odchýlit či jež by měla být v souvislosti s dovoláním napadeným usnesením revidována. Nejasnost vymezení otázky je podtržena i tím, že dovolatelka zmiňuje současné naplnění tří vzájemně se vylučujících eventualit přípustnosti dovolání. S ohledem na tuto vadu Nejvyšší soud dovolání podle a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 11. 2022

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu