Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1738/2022

21 Cdo 1738/2022-205

USNESENÍ

L. K.

České republice – Vězeňské službě České republiky

se sídlem v Praze – Nuslích, Soudní č. 1672/1a, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 15. prosince 2021, č. j. -168, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 15. 12. 2021, č. j. -168, není přípustné podle ustanovení , neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v tomto ustanovení, podle něhož není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Namítá-li žalobkyně, že „předpokládané rozhodnutí ředitele Vazební věznice Liberec vydáno nebylo“ a pokud bylo vydáno, „pak s ním nebyla žalobkyně seznámena“, přehlíží, že rozhodnutí odvolacího soudu na této otázce (tedy, že by o organizační změně rozhodoval ředitel Vazební věznice Liberec) nezáviselo. Odvolací soud vycházel totiž z jiného posouzení otázky, kdo učinil rozhodnutí o organizační změně, když uzavřel, že dopis ředitele Vazební věznice Liberec ze dne 9. 9. 2019 (adresovaný generálnímu ředitelství Vězeňské služby České republiky) obsahoval návrh na zrušení systemizovaného místa „XY“ oddělení správního, které bylo obsazeno pouze žalobkyní, a že zrušení tohoto systemizovaného místa schválila systemizační komise generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky a její závěry potvrdil svým souhlasem generální ředitel Vězeňské služby České republiky (viz body 7 a 14 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Proto tyto žalobkyní formulované otázky nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání ve smyslu

Namítá-li dovolatelka, že „nositelem výhradní personální pravomoci (žalované) je její ředitel“, pak v rozporu s ustanovením nevymezuje důvod dovolání tak, aby bylo zřejmé, v čem podle dovolatelky spočívá nesprávnost závěru odvolacího soudu, a dále dovolání v této části postrádá údaje o splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení , z nichž by vyplývalo, které z hledisek uvedených v ustanovení dovolatelka považuje za splněné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , uveřejněné pod č. 116/2004 v časopise Soudní judikatura, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ), a pro tento nedostatek nelze v dovolacím řízení pokračovat. Údaje o splnění předpokladů přípustnosti dovolání nejsou ostatně uvedeny ani tam, kde dovolatelka namítá, že pracovním místem „není XY, ale XY“, a že „výpověď tak byla bez dalšího adresná toliko funkci, a nesprávně pracovnímu místu, nikoliv zaměstnanci“.

Rozhodnutí odvolacího soudu je dále (v posouzení, že pro platnost výpovědi postačuje, že pracovní poměr na základě výpovědi skončil ke dni 31. 12. 2019, nastala-li účinnost přijatých organizačních změn 1. 1. 2020) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž je výpověď z pracovního poměru neplatná, jestliže na jejím základě by měl pracovní poměr účastníků skončit dříve než v pracovním dni přecházejícím dni, v němž nastává účinnost organizačních změn, o kterých rozhodl zaměstnavatel nebo příslušný orgán (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1998, sp. zn. , uveřejněný pod č. 54/1999 Sb. rozh. obč., nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 11. 2022

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu