Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 3418/2022

24 Cdo 3418/2022-108

USNESENÍ

J. Z.

1)

E. Š.

, narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Zbyškem Melichem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Junácká 1474/5, pozůstalý synovec

2)

R. P.

, narozený XY, bytem XY, a

3)

P. P.

, narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Tomášem Machem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Viktora Huga 377/4, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání účastnice 1) E. Š. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2022, č. j. -77, takto:

Dovolání

se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) prostřednictvím pověřené soudní komisařky Mgr. Naděždy Alšové usnesením ze dne 25. 1. 2022, č. j. -62, odkázal ve smyslu § 170 odst. 1 zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních sestru zůstavitele E. Š., aby do 2 měsíců od právní moci usnesení podala žalobu proti synovcům zůstavitele R. P. a P. P., a to na určení že nejsou dědici ze závěti zůstavitele, sepsané notářským zápisem dne 27. 1. 2020, a že pozůstalá sestra E. Š. je po zůstaviteli dědičkou ze zákona. Výrokem II téhož usnesení přerušil řízení o pozůstalosti až do nabytí právní moci soudního rozhodnutí, vydaného ve sporném řízení o takové žalobě.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Usnesení odvolacího soudu účastnice řízení E. Š. napadla dovoláním, které Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl.

Posuzované dovolání neobsahuje obligatorní obsahové náležitosti vyžadované ustanovením , neboť v něm nebylo vymezeno, v čem je spatřováno splnění předpokladů přípustnosti dovolání a není v něm vymezen ani dovolací důvod, tedy otázka, jejíž vyřešení má být vlastním předmětem dovolacího přezkumu.

Nejvyšší soud přitom ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že k projednání dovolání je ve smyslu ustanovení nezbytné, aby vedle dovolacího důvodu byl vymezen i důvod přípustnosti dovolání, a to tak, aby z něj bylo zřejmé, od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odvolací soud odchýlil, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem vyřešena nebo je rozhodována rozdílně, případně od kterého (svého dříve přijatého) řešení se dovolací soud má odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ).

Nejvyššímu soudu přitom nepřísluší, aby na úkor procesních práv ostatních účastníků řízení vlastním aktivismem nepřípustně extrahoval z obecného textu neúplného, a proto i neprojednatelného dovolání právní otázky, jež by (snad) mohly být předmětem jeho přezkumu, neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. ).

Dovolání, ač v této věci sepsáno advokátem, neobsahuje elementární obsahové náležitosti, je zcela povrchně a nekonkrétně formulováno, o jeho „kvalitě“ svědčí i to, že směřuje proti „rozsudku“ (správně šlo o usnesení), je označeno jako „odvolání“ (správně šlo dovolání) a bylo nesprávně adresováno též Nejvyššímu správnímu soudu. Bez ohledu na jeho absolutní nekonkrétnost je nadto obsahově vágním pokračováním pouhé dosavadní prosté polemiky se soudy obou stupňů a nevystihuje zákonem konstruovanou formální odlišnost dovolání, jakožto mimořádného opravného prostředku.

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému podané dovolání podle odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nebylo lze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly v zákonné lhůtě odstraněny ( ). Dlužno dodat, že zákon zapovídá, aby Nejvyšší soud v dovolacím řízení přihlížel k podáním dovolatelem (dříve) učiněným v průběhu řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení (k tomu srov. ).

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se pozůstalostní řízení nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení až v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 11. 2022

JUDr. David Vláčil předseda senátu