Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2516/2022

21 Cdo 2516/2022-866

USNESENÍ

D. K.

, narozené XY, bytem XY, zastoupené

JUDr. Alešem Nytrou, advokátem se sídlem v Ostravě, Přívozská č. 703/10, proti žalované

VVUÚ, a. s.

se sídlem v Ostravě, Pikartská č. 1337/7, IČO 45193380, zastoupené Mgr. Michalem Machkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Dlouhá č. 3355/6, o neplatnost „zápočtového listu“, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2012, č. j. -148, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, č. j. -377, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. října 2021, č. j. -809, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 10. 2021, č. j. -809, není přípustné podle ustanovení , neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení , a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , uveřejněné pod č. 116/2014 v časopise Soudní judikatura, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ); má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, argument, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. ); má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem je řešená právní otázka rozhodována rozdílně“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání jen tehdy, je-li z dovolání patrno, jaká rozdílná řešení dané právní otázky a v jakých rozhodnutích se z judikatury dovolacího soudu podávají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. ); způsobilé vymezení předpokladu přípustnosti dovolání, podle kterého „dovolacím soudem vyřešená otázka má být posouzena jinak“, předpokládá uvedení údajů, ze kterých vyplývá, od kterého svého řešení (nikoli tedy řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například již uvedená usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Dovolání v nyní projednávané věci uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání nevyhovuje. Dovolatelka pouze odkazuje na ustanovení a v této souvislosti jen obecně namítá, že „usnesení krajského soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena neb byla rozhodnuta odlišně“, resp. že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, aniž by vymezila otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž řešení by záviselo napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu ustanovení (nedostatečná je zde pouhá námitka, že „napadené usnesení krajského soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci“). Žádná právní otázka se zde proto nepodává z obsahu námitek dovolatelky směřujících proti osobě soudce JUDr. Otakara Pochmona, resp. proti jeho postupu v projednávané věci a v jiných věcech (při rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím „okresního soudu“ vydaných pod sp. zn. a ), které představují pouhou polemiku s právním posouzením věci odvolacím soudem. Taková kritika právního posouzení odvolacího soudu k založení přípustnosti dovolání nepostačuje (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ).

Soudy se s ohledem na rozhodující skutečnosti žaloby zabývaly naplněním důvodů zmatečnosti podle ustanovení , f) a g) Odkaz dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2001, sp. zn. , není proto případný, neboť na řešení otázky pravomoci soudu k rozhodování o žalobě na určení neplatnosti evidenčního listu důchodového zabezpečení napadené rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá; pro posouzení splnění předpokladů přípustnosti dovolání zde nejsou významné námitky, jimiž dovolatelka zpochybňuje věcnou správnost rozhodnutí napadeného žalobou pro zmatečnost.

Namítá-li dovolatelka, že „byl nesprávně obsazen senát prvoinstančního soudu, a to dvěma přísedícími bez právního vzdělání“, a v této souvislosti Nejvyššímu soudu navrhuje, aby „přezkoumal“, „zda rozhodování pomocí laických přísedících je souladné s právním řádem České republiky, zejména s ústavním pořádkem a především s a s y ČR“, pak dovolací soud neshledal důvody pro podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení pro rozpor s ústavním pořádkem [srov. ], neboť dovolání postrádá argumentaci, proč považovat „takový výkon justice … v rozporu s u ČR“.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 11. 2022

JUDr. Pavel Malý předseda senátu