Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1487/2022

33 Cdo 1487/2022-361

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka věci žalobkyně Advocat Service s. r. o., se sídlem v Praze 4, Jaurisova 515/4 (identifikační číslo 253 85 607), zastoupené JUDr. Oldřichem Voženílkem, advokátem se sídlem v Rumburku, Matušova 982/9, proti žalovaným 1) Š. N., bytem v XY, 2) J. N., bytem tamtéž, 3) J. P., bytem v XY, 4) A. P., bytem tamtéž, zastoupeným Mgr. Martinem Vondroušem, advokátem se sídlem v Liberci, 8. března 21/13, 5) L. N., naposledy bytem v XY, a 6) J. N. J.,naposledy bytem tamtéž, o 14.625.782 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalovaných 1), 2), 3) a 4) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 8. 12. 2021, č. j. -343, t a k t o:

O d ů v o d n ě n í:

V průběhu řízení před soudem prvního stupně 16. 5. 2021 žalovaní 5) a 6) zemřeli.

Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 12. 7. 2021, č. j. -325, přerušil řízení, jehož předmětem je právo žalobkyně na zaplacení peněžité částky proti žalovaným coby solidárním dlužníkům.

Usnesením ze dne 8. 12. 2021, č. j. -343, Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodnutí soudu prvního stupně ve vztahu k žalovaným 5) a 6) potvrdil s tím, že řízení se přerušuje do pravomocného skončení dědických řízení vedených u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. a sp. zn. , a ve zbývající části je změnil tak, že vůči žalovaným 1), 2), 3) a 4) se řízení nepřerušuje. Odvolací soud uzavřel, že a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zakotvuje jako zásadu požadavek, aby soud řízení v majetkové věci při smrti žalobce nebo žalovaného přerušil a vyčkal skončení dědického řízení. Možnost pokračovat v řízení i dříve zákon připouští pouze jako výjimku z pravidla. Přerušení řízení proti ostatním žalovaným, v jejichž poměrech žádná okolnost zakládající vznik překážky postupu řízení v souvislosti s úmrtími žalovaných 5) a 6) nenastala, nepřichází v úvahu.

V dovolání, kterým napadli rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaní 1), 2), 3) a 4) namítají, že při řešení otázky účelnosti přerušení řízení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť nástupci žalovaných 5) a 6) se nebudou moci k navrhovaným a prováděným důkazům vyjádřit a jednalo by se tak o porušení práva na spravedlivý proces. Navrhli, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky procesního práva – splnění předpokladů pro přerušení řízení, ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilosti být účastníkem řízení – při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ( ).

Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná nejen tehdy, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry, ale i tehdy, je-li jeho právní posouzení neúplné (při formulaci právních závěrů nezohlednil všechny relevantní skutečnosti, které po zhodnocení důkazů měl k dispozici).

Po zahájení řízení žalovaní 5) a 6) zemřeli a v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu nebyla příslušná dědická řízení vedená u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. a sp. zn. skončena.

Podle jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

Podle ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde.

Podle pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.

Ustanovení ukládá soudu, aby před rozhodnutím o přerušení řízení v případě, kdy účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení, posoudil, zda podle povahy věci nemůže v řízení pokračovat, tedy i to, zda není namístě ustanovit opatrovníka neznámému dědici podle či zda není možné pokračovat s dědicem zemřelé osoby. Přerušení může řízení značně prodloužit a nesmí být automatické. Za účelem přípravy konečného rozhodnutí je vhodné vyvinout v řízení procesní aktivitu ještě v době, kdy není zřejmé, s kým může soud pokračovat. Může například činit řadu úkonů v rámci přípravy jednání, vyzývat žalující stranu k doplnění žaloby, stranu žalovanou k vyjádření k žalobě, ustanovit znalce pro ocenění předmětu řízení a zadat mu konkrétní úkoly. Má-li soud takové úkony provádět, musí jednat s někým, kdo bude v řízení zastupovat zemřelého účastníka (JIRSA, J. a kol. Občanské soudní řízení:soudcovský komentář. Kniha I. -78g . Praha: Wolter Kluwer, 2019.). Znění poskytuje soudu určitou míru uvážení, zda v daném případě opatrovníka ustanoví či nikoli, a to s ohledem na všechny skutkové okolnosti případu, ale vždy tak, aby nebylo příliš zasahováno do procesních práv účastníků a nedošlo tak k odejmutí možnosti jednat před soudem v rozporu s článkem 36 odst. 1 a d (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4.2015, sp. zn. , či ze dne 24. 8.2021, sp. zn. ). Nejvyšší soud opakovaně konstatoval, že usnesení o tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě zemřelé fyzické osoby jako s dědicem, soud přijímá s výhradou změny poměrů (cum clausula rebus sic stantibus). Znamená to, že soud znovu rozhodne o tom, s kým bude v řízení pokračováno (a změní v tomto směru své předchozí usnesení) vždy, jakmile po vydání usnesení dojde ke změně v osobě správce dědictví, ke zrušení správy dědictví nebo se změní okolnosti rozhodné pro závěr o dědickém právu, popř. o tom, komu jako dědici svědčí právo nebo povinnost, o něž v řízení jde (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7.2010, sp. zn. , nebo unesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2021, sp. zn. , či ze dne 30. 5.2018, sp. zn. ). Konstatoval-li odvolací soud v bodě 14 odůvodnění svého usnesení, že zakotvuje jako zásadu požadavek, aby soud řízení v majetkové věci při smrti žalobce nebo žalovaného přerušil a vyčkal skončení dědického řízení a že možnost pokračovat v řízení i dříve je připuštěna pouze jako výjimka z pravidla (odkazuje přitom na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2001, sp. zn. , které bylo vydáno za účinnosti odlišného znění příslušených ustanovení ), pak se odchýlil od výše uvedené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Soud by měl před rozhodnutím o přerušení řízení nejen zjišťovat, zda dotčené dědické řízení již bylo skončeno, jak učinil odvolací soud, ale i to, zda je či není znám okruh dědiců. V dané procesní situaci, kdy na straně žalovaných vystupuje více účastníků, vůči nimž řízení přerušeno nebylo, je nezbytné, aby se soud otázkou možného pokračovaní v řízení s dědici či neznámým okruhem dědiců zastoupených opatrovníkem zabýval.

Lze tedy uzavřít, že odvolací soud otázku, pro niž bylo dovolání připuštěno, vyřešil v rozporu s tím, co je uvedeno shora. Nejvyšší soud napadené rozhodnutí podle zrušil a protože kasační důvody se vztahují i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je a věc vrátil Okresnímu soudu v Liberci k dalšímu řízení ( , věta druhá, ).

Soud prvního stupně v rámci přípravy jednání dotazem na dědický soud či soudního komisaře zjistí, jaký je stav dotčených dědických řízení, a v případě že nebudou ukončena, zda je znám okruh dědiců žalovaných 5) a 6). Podle výsledku šetření pak rozhodne o tom, že v řízení pokračuje namísto těchto žalovaných s jejich procesními nástupci či s okruhem jejich dědiců, případě ustanoví opatrovníka dosud neznámým dědicům.

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 10. 2022

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu