Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1721/2021

26 Cdo 1721/2021-398

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně I. S., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Josefem Blažkem, advokátem se sídlem v Bruntále, náměstí J. Žižky 39/2, proti žalovaným 1) Z. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené B. W., advokátkou se sídlem XY, 2) P. K., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému obecnou zmocněnkyní Z. K., bytem XY, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalované 1) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 9. července 2020, č. j. -253, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 9. 7. 2020, č. j. -253, potvrdil usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 3. 2020, č. j. -238, kterým byl zamítnut návrh žalované 1) na ustanovení opatrovníka podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Dovolání žalované 1) proti rozhodnutí odvolacího soudu je podané včas, osobou k tomu oprávněnou, zastoupenou advokátem, a je přípustné, neboť se odvolací soud při výkladu ustanovení odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Dle , pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.

Podle , opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 tohoto ustanovení soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.

Předně je třeba konstatovat, že znění ustanovení poskytuje soudu určitou míru uvážení, zda v daném případě opatrovníka ustanoví či nikoli, a to s ohledem na všechny skutkové okolnosti případu, ale vždy tak, aby nebylo příliš zasahováno do procesních práv účastníků a nedošlo tak k odejmutí možnosti jednat před soudem v rozporu s a d.

Důvod pro ustanovení opatrovníka spočívající v tom, že fyzická osoba se nemůže z jiných zdravotních důvodů (tj. jiných důvodů než je duševní porucha) nikoliv jen na dobu přechodnou účastnit řízení, byl do zaveden s účinností od 1. 1. 2001 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V důvodové zprávě k tomuto zákonu se uvádí, že „důvody, pro které může být účastníku ustanoven opatrovník, se rozšiřují i o případ, že se fyzická osoba z jiných zdravotních důvodů nemůže nikoliv jen pro přechodnou dobu účastnit řízení, jestliže si sama nezvolí zástupce. Uvedená překážka totiž rovněž brání v postupu řízení, dochází k ohrožování práv účastníků a je proto potřebné, aby soud i v této situaci mohl učinit opatření, aby v řízení mohlo být pokračováno.“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. ).

Také odborný komentář uvedl, že v případě, že se účastník z jiných zdravotních důvodů, než je duševní porucha, nemůže účastnit řízení (např. pro závažné onemocnění nebo úraz), lze mu ustanovit opatrovníka jen tehdy, jestliže si sám nezvolil zmocněnce s procesní plnou mocí nebo jestliže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopen si zmocněnce zvolit, a je-li nepochybné, že se nebude moci účastnit řízení nikoliv jen po přechodnou dobu, tedy že jeho nepříznivý zdravotní stav je víceméně trvalý (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 201. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 189, bod 5).

Shodně je nastolená právní otázka řešena i v další právní literatuře, která má za to, že jiné zdravotní obtíže mohou rovněž mít zásadní dopad na možnost účastníka – fyzické osoby jednat samostatně před soudem. Vzhledem k tomu, že v rámci hmotného práva nepovede takový stav k zásahu do svéprávnosti této osoby a opatření dle hmotného práva se k řešení takové procesní situace nejeví jako vhodná, je třeba uvažovat v konkrétním případě, zda jde o tak závažnou, případně tak dlouho trvající (spíše trvalou) zdravotní obtíž, že bude namístě účastníkovi – fyzické osobě ustanovit opatrovníka. Soud v tomto případě rovněž zváží, zda nelze tuto situaci překonat tím, že by si účastník zvolil zmocněnce s procesní plnou mocí, s nímž by pak soud mohl dále v řízení řádně jednat (srov. Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol: . Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 121, bod 22).

Podmínky pro ustanovení opatrovníka z jiných zdravotních důvodů podle ustanovení popsal Nejvyšší soud v již citovaném usnesení ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. , či v usnesení ze dne 31. 5. 2021, sp. zn. .

První podmínkou pro ustanovení opatrovníka z jiných zdravotních důvodů podle ustanovení je, že zde není možné jiné vhodné opatření, kterým se v tomto případě rozumí zejména přerušení řízení podle , písm. a) nebo písm. c)

Další z podmínek pro ustanovení opatrovníka podle je, že zdravotní stav účastníka mu neumožnuje z důvodů trvajících nikoliv jen po dobu přechodnou se účastnit řízení. Nepříznivý zdravotní stav by tak měl být dlouhodobého až trvalého charakteru. Toto ustanovení se vztahuje na případy, kdy účastník řízení je sice svéprávný, nicméně se s ohledem na jeho zdravotní stav nemůže řízení osobně účastnit a vykonávat práva a povinnosti účastníka řízení, nebo který se sice může řízení účastnit, ale práva a povinnosti účastníka řízení není schopen vykonávat řádně.

Poslední podmínkou pro to, aby bylo možné za této situace účastníku ustanovit opatrovníka soudem, je skutečnost, že si účastník sám nezvolil zmocněnce s procesní plnou mocí nebo jestliže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopen si zmocněnce zvolit. Tato podmínka je dovoditelná jak z odborné literatury, tak i z důvodové zprávy k , kterým se mění , .

Odvolací soud se při své rozhodovací činnosti odchýlil od této ustálené judikatury, když potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž byla žádost žalované 1) o ustanovení opatrovníka zamítnuta. Podle obsahu spisu je žalovaná 1) opakovaně hospitalizována či v pracovní neschopnosti, v průběhu řízení jí byla amputována pravá dolní končetina, což jí spolu s jejím psychickým stavem (viz č. l. 61 a č. l. 128) dlouhodobě neumožňuje účastnit se řízení. Protože zlepšení jejího zdravotního stavu nelze očekávat, nepřichází v úvahu ani jiné opatření v podobě přerušení řízení. Žalovaná 1) si sama zmocněnce s procesní plnou mocí nezvolila. Dovolací soud tak po zohlednění všech skutkových okolností případu zejména s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu dovolatelky dospěl k závěru, že v jejím případě jsou podmínky pro ustanovení opatrovníka podle splněny.

Protože na základě dosavadních výsledků řízení je možné ve věci rozhodnout, dovolací soud podle změnil napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak, že změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že ustanovil B. W., advokátku se sídlem XY, která ji zastupovala v tomto dovolacím řízení, opatrovnicí žalované 1).

K návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení dovolací soud konstatuje, že o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí podle lze uvažovat pouze v případě, jedná-li se o rozhodnutí ukládající určitou povinnost. V daném případě, kdy nebyla v usnesení uložena povinnost k plnění, není možné o odkladu vykonatelnosti rozhodovat.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 8. 2021

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu