Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2959/2022

30 Cdo 2959/2022-317

USNESENÍ

J. A.

České republice – Ministerstvu dopravy

, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, o zaplacení 705 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2022, č. j. -296, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal zaplacení částky 705 000 Kč s příslušenstvím, a to jako náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem úředníka Městského úřadu Kolín spočívajícím ve vydání osvědčení o registraci jednotlivě dovezeného vozidla tovární značky XY, ze dne 28. 6. 2010, č. ID 720972, které bylo následně shledáno jako nesprávné. Žalobce vzal žalobu zpět co do částky 120 000 Kč s příslušenstvím.

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. 12. 2021, č. j. -253, zastavil řízení co do částky 120 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 585 000 Kč s příslušenstvím (výrok II), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 93 310 Kč (výrok III), rozhodl, že žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací nespotřebovaná záloha na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč (výrok IV), a také rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit České republice státem vynaložené náklady tohoto řízení představující znalečné, jejichž konkrétní výše bude stanovena samostatným usnesením (výrok V).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku II změnil tak, že žalobu co do částky 585 000 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 3 300 Kč (výrok II) a rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit České republice náhradu nákladů řízení státu ve výši 3 872 Kč (výrok III).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce, v rozsahu jeho výroku I, včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 2. 2019, (viz čl. IV a XII ), dále jen „o. s. ř“, odmítl pro vady.

Žalovaná k dovolání podala vyjádření, v němž konstatovala, že dovolání není z procesních důvodů vůbec přípustné a není ani důvodné, neboť nespočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhla proto, aby dovolání dovolací soud odmítl, popřípadě zamítl.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odst. 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá, tj. dovolací návrh (odst. 2). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odst. 3).Jak vyplývá z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, má-li být dovolání přípustné podle ustanovení proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem. Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz). Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého (dříve přijatého) řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. ). Obdobně musí být případně vymezena vzájemně rozdílná rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání žalobce neobsahuje náležitosti vyžadované v , neboť dovolatel nevymezil žádnou právní otázku (ve smyslu ), na jejímž vyřešení mělo napadené rozhodnutí záviset, ani řádně neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. V souvislosti s tvrzenou přípustností dovolání, kterou žalobce spatřuje v tom, že „rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného i procesního práva, která by měla být dovolacím soudem posouzena jinak…“, nijak neoznačil příslušné judikaturní závěry Nejvyššího soudu či Ústavního soudu, od nichž by se měl dovolací soud odchýlit, ani neuvedl, v čem by tato odchylka a při řešení jaké otázky měla spočívat.

Pouhý nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu spolu s citací (částí) textu odůvodnění rozsudků soudu prvního stupně i odvolacího soudu výše uvedené požadavky zákona na obsah dovolání stran posouzení jeho přípustnosti nenaplňují.

K tomu dovolací soud dodává, že jeho úkolem není z moci úřední přezkoumávat správnost (věcného) rozhodnutí odvolacího soudu při sebemenší pochybnosti dovolatele o správnosti takového závěru, nýbrž je vždy povinností dovolatele, aby způsobem předvídaným v ve vazbě na vymezil předpoklady přípustnosti dovolání z hlediska konkrétně odvolacím soudem vyřešené právní otázky ať již z oblasti hmotného či procesního práva (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. ). Ústavní soud pak např. v usnesení ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. , „naznal, že pokud Nejvyšší soud požaduje po dovolateli dodržení zákonem stanovených formálních náležitosti dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup“ (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz).

K ústavní konformitě požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání se pak Ústavní soud souhrnně vyjádřil ve stanovisku pléna ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , přičemž i v další své nálezové judikatuře netoleruje, pokud Nejvyšší soud projedná dovolání, aniž by obsahovalo předepsané náležitosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. ).

Protože z obsahu dovolání nelze dovodit, v čem žalobce spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, jakož i dovolací důvod ( ), dovolání trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 10. 2022

Mgr. Vít Bičák předseda senátu