Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1437/2021

25 Cdo 1437/2021-342

USNESENÍ

Lesy České republiky, s. p.

ORLEN Unipetrol RPA s. r. o.

, IČO 27597075, se sídlem 436 70 Litvínov - Záluží 1, o 1 101 638 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 2020, č. j. -265, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 2020, č. j. -265, není podle přípustné.

Žalovaná spatřuje přípustnost dovolání především v řešení otázky způsobu zjištění výše škody na lesních porostech způsobené kyselými imisemi, s tím, že ustálená judikatura dovolacího soudu je založena na skutkovém omylu, a má být proto přehodnocena. Namítá, že dovolacím soudem opakovaně řešená otázka „způsob zjištění náhrady škody na lesních porostech“ vychází z již překonaných poznatků, má být posouzena jinak a uvedena do souladu s novými poznatky v oboru lesního hospodaření (zejména studií u výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. z roku 2019), neboť se dosud opírá o odborné poznatky staré 20 až 30 let. Zpochybňuje věrohodnost vstupních údajů předložených žalobcem, které použil znalec RNDr. Pavel Hadaš, Ph.D., pro výpočet výše škody na lesních porostech, a domnívá se, že některé škody v něm uváděné vůbec nevznikly, jiné zase nejsou v příčinné souvislosti s imisemi. Zdůrazňuje, že posudek byl podán před více než 12 lety, znalec své závěry v tomto řízení před soudem nikdy nestvrdil, když jeho posudek byl proveden pouze jako „důkaz listinou“. Rovněž znalecký posudek doc. Ing. Alexandra, CSc., byl v řízení použit i přes jeho procesní pochybení, neboť konal místní šetření bez účasti jedné ze stran – žalované (odklon od rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ). Další námitky dovolatelky se týkají vadného procesního postupu soudu; namítá, že nebyla poučena podle , nebyly provedeny některé navržené důkazy a jiné jí ani nebylo umožněno navrhnout, a vznesla také námitky proti protokolaci při jednání před soudem prvního stupně. Navrhla zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolatelka zpochybňuje použití metodiky znalce RNDr. Pavla Hadaše, Ph.D., (přičemž k obdobným závěrům jako jmenovaný znalec dospěl v daném případě i soudem ustanovený znalec doc. Ing. Pavel Alexandr, CSc.) pro určení výše škody na lesích (použití rozptylové studie a tzv. Gaussova matematického modelu výpočtu škody), jejíž vhodností se dovolací soud již opakovaně zabýval a shledal, že i přes některé nedostatky této metodiky je pro občanskoprávní řízení o náhradu škody na lesích použitelná (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. , publikovaný pod č. 46/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 19. 12. 2001, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 924). Jak již bylo opakovaně v citovaných rozhodnutích řečeno, do budoucna není vyloučeno přesnější stanovení výše náhrady, bude-li vypracována exaktnější metoda zjištění konkrétních dopadů jednotlivých původců exhalací na lesní porosty. Poukazuje-li dovolatelka na studii u výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. nazvanou „Vliv emisí SO2 a NOx na růst smrku“, lze se ztotožnit se závěrem odvolacího soudu, že studie pracovala s velmi omezeným množstvím informací dendrologického původu a netýkala se roku 2006, kdy škoda, jejíž náhradu v tomto řízení žalobce požaduje, vznikla. Je proto přiléhavý závěr odvolacího soudu, že dovolatelka žádnou alternativní a exaktnější metodu zjištění skutečné výše škody nepředložila.

Dovolatelka nepředestřela dovolacímu soudu žádnou otázku hmotného či procesního práva, jíž by se měl dovolací soud v dané věci zabývat. Proces určení výše škody je součástí dokazování a zjišťování skutkového stavu, náleží proto primárně do kompetence soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího, neboť dovolací přezkum, jako mimořádný opravný prostředek, není určen pro získávání nových skutkových zjištění ani jejich revizi, ale pro přezkum otázek právních. Samotné hodnocení důkazů (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , publikovaného pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod č. 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Závěry uvedené v předchozím odstavci se vztahují i k dalším námitkám dovolatelky, že nebyla prokázána skutečná výše celkové škody ani podíl škody připadající na jednotlivé producenty imisí. S ohledem na to, že metodika RNDr. Hadaše je v soudní praxi uznávána, jsou pak i závěry plynoucí ze znaleckých posudků zpracovaných podle této metodiky použitelné jako důkaz. V projednávané problematice jsou soudy srozuměny s tím, že závěry o existenci a výši škody jsou částečně paušalizované, neboť v současnosti není prakticky možné evidovat škodu na jednotlivých stromech přesně. Z tohoto důvodu je třeba i nadále považovat metodu opírající se o rozptylovou studii a Gaussův matematický model užitou v posudku RNDr. Hadaše za plně dostačující podklad pro závěr o výši škody. Postup soudů tak není v rozporu s judikaturou dovolacího soudu a namítá-li dovolatelka, že skutkový stav je jiný, než byl zjištěn na základě tohoto postupu, jedná se opět o námitky proti skutkovým zjištěním, jež přípustnost dovolání nejsou způsobilé založit.

Námitky dovolatelky byly již dříve dovolacím soudem několikrát řešeny a na základě dovolatelkou uplatněných námitek nelze dojít k závěru, že by se od této judikatury odvolací soud v napadeném rozhodnutí odchýlil, popřípadě že jsou dány důvody pro to, aby tyto právní otázky byly dovolacím soudem nově posouzeny jinak. Uplatněné námitky nesměřují proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale napadají skutková zjištění a proces hodnocení důkazů, jež zásadně nejsou předmětem dovolacího přezkumu (srov. a ). Další námitky (nevyslechnutí znalce RNDr. Hadaše soudem, vada znaleckého posudku doc. Ing. Alexandra, CSc. spočívající v tom, že konal místní šetření bez účasti žalované, absence poučení podle , neprovedení navržených důkazů a chybná protokolace) vytýkají vady řízení, jež nejsou samy o sobě způsobilé založit přípustnost dovolání.

Sluší se doplnit, že problematikou náhrady škody za poškození lesních porostů imisemi se opakovaně zabýval i Ústavní soud, přičemž ve všech případech byly ústavní stížnosti podané stěžovateli proti rozhodnutí o uložení povinnosti k náhradě škody odmítnuty jako zjevně neopodstatněné (srov. např. usnesení ze dne 5. 5. 2008, sp. zn. , ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. , ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. , ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. , a ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. ).

Napadla-li žalovaná rozsudek odvolacího soudu výslovně též ve výroku o náhradě nákladů řízení, není v tomto rozsahu dovolání objektivně přípustné [ ].

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud podané dovolání podle jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 9. 2022

JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu