Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2118/2021

23 Cdo 2118/2021-500

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a Mgr. Vladimíra Berana ve věci žalobkyně ČEZ Distribuce a. s., se sídlem v Děčíně IV – Podmoklech, Teplická 874/8, identifikační číslo osoby 24729035, zastoupené JUDr. Vladimírou Knoblochovou, DiS., advokátkou se sídlem v Praze 2, Vinohradská 938/37, proti žalované KRPA PAPER a. s., se sídlem v Hostinném, Nádražní 266, identifikační číslo osoby 27537820, zastoupené JUDr. Simonou Kasperovou, advokátkou se sídlem v Trutnově, Schwantnerova 899, o 10 582 477,66 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 14. 10. 2020, č. j. -445, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 5. 2021, č. j. -478, takto:I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 14. 10. 2020, č. j. -445, se zastavuje.II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 5. 2021, č. j. -478, se odmítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 59 096,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 18. 5. 2021, č. j. -478, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně ve všech jejich výrocích napadla žalovaná včasným dovoláním. Namítla, že odvolací soud nesprávně posoudil, že tím, že došlo ke zrušení ustanovení (dále jen„EZ“), nedošlo zároveň ke zrušení povinnosti žalované hradit poplatek za systémové služby za elektřinu, která nebyla ani odebrána, ani dodána do lokální distribuční soustavy, přičemž svůj názor blíže odůvodnila. Z obsahu dovolání lze dovodit vznesení dvou otázek žalovanou, první „zda je lokální spotřeba výrobce elektřiny, který paralelně provozuje i lokální distribuční soustavu, považována za odběr elektřiny z této lokální distribuční soustavy“ a druhé „zda i po zrušení ustanovení EZ vyplývá z jakéhokoli právního předpisu povinnost hradit za systémové služby za elektřinu, která nebyla ani odebraná z lokální distribuční soustavy, ani dodaná do lokální distribuční soustavy“. Žalovaná navrhla zrušení napadeného rozhodnutí i rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání vyjádřila s tím, že v dovolání chybí vymezení předpokladů jeho přípustnosti, a vyjádřila se též ke správnosti napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „ “.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. ). Žalovaná dovoláním výslovně napadá nejen rozsudek odvolacího soudu, ale i rozhodnutí soudu prvního stupně. neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti jeneodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, dovolací soud řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně zastavil podle ve spojení s věty první (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).

Dovolací soud se dále zabýval dovoláním v části, v níž směřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu.

Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Řádné vymezení předpokladů přípustnosti je povinnou (nezbytnou) náležitostí dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. , a ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. ; všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz) a současně nezbytnou podmínkou jeho projednatelnosti (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. , ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. , ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. , a ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. ). V dovolání musí dovolatel vymezit předpoklady přípustnosti dovolání ve smyslu , tj. uvést v něm okolnosti, z nichž by bylo možné usuzovat, že by v souzené věci šlo (mělo jít) o případ (některý ze čtyř v úvahu přicházejících), v němž napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva: 1) při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (v takovém případě je zapotřebí alespoň stručně uvést, od kterého rozhodnutí, respektive od kterých rozhodnutí se konkrétně měl odvolací soud odchýlit) nebo 2) která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (zde je třeba vymezit, která právní otázka, na níž závisí rozhodnutí odvolacího soudu, v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena) nebo 3) která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně (zde je třeba vymezit rozhodnutí dovolacího soudu, která takový rozpor v judikatuře dovolacího soudu mají podle názoru dovolatele zakládat a je tak třeba tyto rozpory odstranit) anebo 4) má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (zde je zapotřebí vymezit příslušnou právní otázku, její dosavadní řešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu a alespoň stručně uvést, pro jaké důvody by měla taková právní otázka být dovolacím soudem posouzena jinak).

Ve vztahu k první otázce žalovaná předpoklady přípustnosti dovolání ve smyslu nevymezila, neboť neuvedla, o případ které ze čtyř v úvahu přicházejících alternativ jde. Uvedené nelze dovodit ani z obsahu dovolání, které se sice zabývá zdůvodněním právního názoru žalované, ovšem bez jakéhokoli alespoň náznaku vazby na rozhodovací praxi dovolacího soudu. Požadavek na vymezení přípustnosti dovolání je přitom odlišný od požadavku na vymezení dovolacího důvodu, který je obvykle splněn samotnou právní argumentací a konstatováním, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Jestliže zákonodárce kromě této argumentace požaduje také vyjádření se k relevantní judikatuře Nejvyššího soudu, pak nelze z pouhého vylíčení dovolacího důvodu usuzovat, že dovolatel již nemusí plnit požadavek plynoucí z (srov. plenární nález Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ).

Vzhledem k výše uvedenému (absenci vymezení předpokladu přípustnosti dovolání) dovolací soud uzavírá, že podané dovolání ve vztahu k první otázce trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat a jež nebyla žalovanou odstraněna v zákonné lhůtě ( a ).

Ve vztahu k druhé otázce lze z obsahu dovolání, v němž žalovaná požaduje, aby se dovolací soud k této otázce vyjádřil, usuzovat, že žalovaná tuto otázku považuje za doposud nevyřešenou v rozhodování dovolacího soudu, čímž ve vztahu k této otázce povinnost vymezit předpoklad přípustnosti dovolání splnila. Tato otázka však přípustnost dovolání podle nezakládá.

Jedním z předpokladů přípustnosti dovolání podle je i to, že otázku vymezenou v dovolání odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí, jinak řečeno, že je pro napadené rozhodnutí určující (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. , ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. , nebo ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. ).

Rozhodnutí odvolacího soudu vychází z názoru, že elektřina vyrobená žalovanou a jí spotřebovaná jejím papírenským strojem je elektřinou odebranou pro konečnou spotřebu elektřiny z její lokální distribuční sítě, neboť mezi papírensko-energetickým konglomerátem žalované a její lokální distribuční sítí existuje technické propojení. Na závěru, že žalované vznikla povinnost hradit za systémové služby za elektřinu, která nebyla ani odebraná z lokální distribuční soustavy, ani dodaná do lokální distribuční soustavy, tudíž rozhodnutí nespočívá a žalovanou vznesená druhá otázka pro napadené rozhodnutí určující nebyla. Ve vztahu k této otázce je proto dovolání nepřípustné.

Žalovaná napadla rozsudek odvolacího soudu v rozsahu všech jeho výroků, tedy i v té části prvního výroku a ve druhém výroku, kterými bylo rozhodováno o nákladech řízení. Podle však dovolání není přípustné proti výrokům o nákladech řízení.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ) dovolání žalované proti rozhodnutí odvolacího soudu odmítl podle ustanovení zčásti pro vady a zčásti pro nepřípustnost.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 8. 2022

Mgr. Jiří Němec předseda senátu